Snažíme se vytvořit chladnomilnou biotechnologii, popisuje výzkum polárních botaniků Josef Elster
Čím jsou pro vědu zajímavé řasy a sinice žijící za polárním kruhem? Více o nich řekl v Magazínu Leonardo botanik Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a pracovník Botanického ústavu Akademie věd České republiky.
„Sinice i řasy jsou nejjednodušší organismy na naší planetě, které vznikaly už před 3,5 miliardami let,“ uvedl vědec. „Protože tu žijí dlouhou dobu a adaptovaly se na všechny změny, kterými naše planeta prošla, tak přinášejí mnoho informací.“
Za pomoci studia těchto jednoduchých organismů se člověk dozvídá mnoho důležitého o evoluci života na Zemi. „Navíc jsou v polárních oblastech sinice a řasy často jedinými producenty organické hmoty, a jsou tak často zakladatelé potravních řetězců.“
Tyto původní biologické druhy mají vlastnosti, které jim umožňují, aby v polárních oblastech přežily. „A ty jsou velmi zajímavé, protože je s nimi spojena produkce celé řady velmi zajímavých látek, které by mohly být využity i člověkem,“ vysvětlil Elster.
„V Arktidě je velké množství nerostných surovin, budou se zde budovat lidská sídla a těžit suroviny. Měli bychom tedy vytvářet technologie, které umožní, aby lidé v této oblasti mohli žít, a to i po skončení těžby. Tedy čištění odpadní vody a produkce specifických látek, aby se lidská sídla mohla rozšířit i do těchto oblastí.“
„V současné době se proto zabýváme izolací nejen těchto látek, ale také organismů, které je produkují...V naší arktické laboratoři jsme přímo vytvořili podmínky, abychom nasbíraný materiál z terénu mohli transportovat do českých laboratoří, nebo přímo izolovali DNA už tam, a to vyváželi k nám na další zpracování.“
Tyto arktické organismy vozí naši vědci do Česka, kde je pěstují a dlouhodobě skladují ve sbírkách. „Potom je testujeme, jestli produkují nějakou látku, která by byla člověku prospěšná.“
„Snažíme se vytvořit tzv. chladnomilnou biotechnologii, tedy pěstovat tyto organismy a zjišťovat, jaké látky produkují jako obranu proti specifickým přírodním podmínkám, a jak by bylo možné tyto látky pro člověka využít.“
Využití výsledků tohoto výzkumu je mnoho. „Geny, které brání buňku před poškozením mrazem, by mohly pomáhat v zemědělství na celém světě,“ upozornil botanik.
„Právě připravujeme projekt, který je připraven právě pro tento směr bádání: Chceme vytvořit i v České republice biotechnologii, která by byla zaměřená a organismy v nízkých teplotách,“ popsal budoucí využití výsledků polárního výzkumu Josef Elster.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
