Snažíme se vytvořit chladnomilnou biotechnologii, popisuje výzkum polárních botaniků Josef Elster

16. červen 2017
doc. Josef Elster, botanik a polární ekolog

Čím jsou pro vědu zajímavé řasy a sinice žijící za polárním kruhem? Více o nich řekl v Magazínu Leonardo botanik Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a pracovník Botanického ústavu Akademie věd České republiky.

„Sinice i řasy jsou nejjednodušší organismy na naší planetě, které vznikaly už před 3,5 miliardami let,“ uvedl vědec. „Protože tu žijí dlouhou dobu a adaptovaly se na všechny změny, kterými naše planeta prošla, tak přinášejí mnoho informací.“

Za pomoci studia těchto jednoduchých organismů se člověk dozvídá mnoho důležitého o evoluci života na Zemi. „Navíc jsou v polárních oblastech sinice a řasy často jedinými producenty organické hmoty, a jsou tak často zakladatelé potravních řetězců.“

Tyto původní biologické druhy mají vlastnosti, které jim umožňují, aby v polárních oblastech přežily. „A ty jsou velmi zajímavé, protože je s nimi spojena produkce celé řady velmi zajímavých látek, které by mohly být využity i člověkem,“ vysvětlil Elster.


„V Arktidě je velké množství nerostných surovin, budou se zde budovat lidská sídla a těžit suroviny. Měli bychom tedy vytvářet technologie, které umožní, aby lidé v této oblasti mohli žít, a to i po skončení těžby. Tedy čištění odpadní vody a produkce specifických látek, aby se lidská sídla mohla rozšířit i do těchto oblastí.“

„V současné době se proto zabýváme izolací nejen těchto látek, ale také organismů, které je produkují...V naší arktické laboratoři jsme přímo vytvořili podmínky, abychom nasbíraný materiál z terénu mohli transportovat do českých laboratoří, nebo přímo izolovali DNA už tam, a to vyváželi k nám na další zpracování.“

Tyto arktické organismy vozí naši vědci do Česka, kde je pěstují a dlouhodobě skladují ve sbírkách. „Potom je testujeme, jestli produkují nějakou látku, která by byla člověku prospěšná.“

„Snažíme se vytvořit tzv. chladnomilnou biotechnologii, tedy pěstovat tyto organismy a zjišťovat, jaké látky produkují jako obranu proti specifickým přírodním podmínkám, a jak by bylo možné tyto látky pro člověka využít.“

Využití výsledků tohoto výzkumu je mnoho. „Geny, které brání buňku před poškozením mrazem, by mohly pomáhat v zemědělství na celém světě,“ upozornil botanik.

„Právě připravujeme projekt, který je připraven právě pro tento směr bádání: Chceme vytvořit i v České republice biotechnologii, která by byla zaměřená a organismy v nízkých teplotách,“ popsal budoucí využití výsledků polárního výzkumu Josef Elster.

Spustit audio
autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda
  • Arktida
  • sinice
  • botanika
  • řasy