Snahy některých politiků napravovat historii jsou cestou do pekla, říká historik Tůma

„Bezprostředně ten 15. březen není dnem v českých dějinách, který by se vyznačoval nějakými hrdinskými činy,“ říká Tůma.

Vláda i veřejnost se okupaci v té chvíli podrobily, ovšem zároveň mnoho lidí tato situace mobilizovala a přivedla je k přípravám odboje.

Oldřich Tůma, historik, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

Pojmy hrdinství a zrada se objevují také při hodnocení protektorátních vlád. Jak upozorňuje Tůma, první vláda pod vedením Aloise Eliáše byla v kontaktu s odbojem, stejně jako státní prezident Hácha byl v určitém spojení s exilovým prezidentem Edvardem Benešem.

„Hácha prezidentem rozhodně být nechtěl. Bral to jako nezbytnou oběť, kterou musí pro národ vykonat,“ připomněl historik.

Snažil se skutečně obyvatele chránit, co mohl. Například se mu podařilo na okupantech vymoci propuštění některých studentů zatčených po událostech podzimu 1939.

Ovšem postupem času čelil čím dál většímu tlaku ze strany Němců a také čím dál chatrnějšímu zdraví. V závěru války byl pak považován spíše za zrádce. Naopak Edvard Beneš, který byl po svém odchodu do exilu na podzim 1938 vnímán značnou částí veřejnosti jako zbabělec, si během války sympatie opět získal.

Čtěte také

Hrdiny se lidé rodí, nebo se jimi stávají

S událostmi vedoucím k okupaci českých zemí nacistickým Německem se často srovnává dění na Ukrajině.

Podle historika Tůmy takové srovnání kulhá v tom, že Ukrajina se na rozdíl od českých zemích agresorovi aktivně brání. Zároveň ale Putinův argument, že Ukrajina je umělý stát a Ukrajinci umělý národ, jsou argumenty podobného typy, jaké používal vůči Československu Adolf Hitler.

„Jakmile začne politik, a dokonce politik s neomezenou mocí, argumentovat příklady z historie a tím, jak je potřeba tu historii napravit, tak to je cesta do pekla. Tam končí veškerá možnost vyjednávání. Tam je potřeba čelit asi jenom silou,“ říká v podcastu Hrdinové historik Oldřich Tůma.

Další díly uslyšíte každý všední den po 13. hodině, a to až do 17. června. Ve vysílání Plusu, na webu Českého rozhlasu Plus a jako podcast v aplikaci mujRozhlas či dalších podcastových aplikacích.