Smíchovský tank jako symbol vítězství nad nacistickou i komunistickou diktaturou

23. duben 2021

Dnešní Plus

Na málokterém českém pomníku se dějinný vývoj podepsal tak jako na artefaktu závěrečných bojů 2. světové války, tanku číslo 23 – památníku sovětských tankistů. Sovětské bojové vozidlo ale coby umělecký objekt obstálo i po sametové revoluci, zejména díky odvážné akci studenta Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze (UMPRUM), Davida Černého, který inicioval jeho přetření na růžovo.

Růžový tank se vrací do Prahy.|foto:Filip Jandourek

Kunsthistorička Jitka Šosová z UMPRUM upozorňuje, že pomník je skutečným pomníkem ve chvíli, kdy rezonuje ve veřejném prostoru: „A zrovna Smíchovský tank to naplňoval docela zdatně.“

Připomíná, že nejen David Černý zanechal na válečném artefaktu svůj otisk. „I socialistická moc do něj zasahovala. Taky ho upravovala tak, aby do sdíleného veřejného prostoru vysílal ty správné signály.“

První tank v Praze?

Nesmíme přitom zapomínat ani na to, že vystavení bojového vozidla a úpravu narativu o „prvním sovětském tanku v Praze“ měla na svědomí ještě vláda třetí republiky v čele s prezidentem Edvardem Benešem.

Růžový tank se vrací do Prahy.|foto:Filip Jandourek

Přetření tanku na růžovo v roce 1991 se stalo symbolem vypořádávání s komunistickou minulostí ve veřejném prostoru. Jitka Šosová upozorňuje, že v tomto kontextu i David Černý jednal po listopadu 1989 z pozice vítěze.

Natírání na růžovo proběhlo v ranních hodinách 28. dubna 1991 a akce skupinky studentů UMPRUM vzbudila značný rozruch. Iniciátor růžového zásahu si dokonce vysloužil trestní stíhání za poškození národní kulturní památky. Paradoxně podle stále přežívajícího paragrafu o výtržnictví, který komunistický režim často zneužíval.

Několik pohoršených občanů vrátilo tanku zeleným nátěrem původní barvu. Obratem ale zareagovala skupina poslanců Federálního shromáždění, kteří na podporu Černého bojové vozidlo znovu přetřeli růžovou barvou. Ta už Smíchovskému tanku zůstala.