Smích je starý 16 milionů let
Smích je něco, co je společné všem lidem bez ohledu na národnost, kulturu nebo jazyk. Podle nové studie se ale zdá, že jej sdílíme také se všemi druhy lidoopů.
Už Charles Darwin a někteří jeho současníci si všimli, že lidoopi během společných her vydávají zvuky podobné smíchu. Až dosud však tyto hlasové projevy nikdo systematicky neporovnával u více druhů najednou. Hozenou rukavici teď uchopili biologové z britské University of Porthsmouth, kteří nahrávali smích mláďat šimpanzů, bonobů, goril a orangutanů. Vyloudit smích nebyl problém, protože mláďata těchto primátů stejně jako lidské děti milují lechtání a šimrání.
A stejně jako lidské děti se u toho hlasitě smějí. Jejich smích zní odlišně od lidského, protože lidoopi vydávají spíše krátké zvuky, funění a vrnění. Rozdíl je také v tom, kdy se smějí - člověk se může smát jen při výdechu, zatímco lidoopi to zvládnou i během nádechu. Přesto se zásadní zvukové charakteristiky lidského a lidoopího smíchu shodují. Vědci se proto domnívají, že smích jsme zdědili už od společného předka lidí a lidoopů, který žil před 10 až 16 miliony let. Rozdíly mezi naším smíchem a smíchem lidoopů se potom pravděpodobně objevily někdy před 5 miliony let, kdy se lidé oddělili od linie vedoucí k dnešním šimpanzům a bonobům.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
