Smích je starý 16 milionů let

Už Charles Darwin a někteří jeho současníci si všimli, že lidoopi během společných her vydávají zvuky podobné smíchu. Až dosud však tyto hlasové projevy nikdo systematicky neporovnával u více druhů najednou. Hozenou rukavici teď uchopili biologové z britské University of Porthsmouth, kteří nahrávali smích mláďat šimpanzů, bonobů, goril a orangutanů. Vyloudit smích nebyl problém, protože mláďata těchto primátů stejně jako lidské děti milují lechtání a šimrání.

A stejně jako lidské děti se u toho hlasitě smějí. Jejich smích zní odlišně od lidského, protože lidoopi vydávají spíše krátké zvuky, funění a vrnění. Rozdíl je také v tom, kdy se smějí - člověk se může smát jen při výdechu, zatímco lidoopi to zvládnou i během nádechu. Přesto se zásadní zvukové charakteristiky lidského a lidoopího smíchu shodují. Vědci se proto domnívají, že smích jsme zdědili už od společného předka lidí a lidoopů, který žil před 10 až 16 miliony let. Rozdíly mezi naším smíchem a smíchem lidoopů se potom pravděpodobně objevily někdy před 5 miliony let, kdy se lidé oddělili od linie vedoucí k dnešním šimpanzům a bonobům.