Slzy: Trojsložkový ochranný lak pro naše oko

„Slzy obsahují mucinovou, tedy proteinovou vrstvu, která je přímo v kontaktu s povrchem oka,“ uvedl v Magazínu Leonardo oční lékař Pavel Němec z Ústřední vojenské nemocnice.

Ta způsobuje, že slzy k povrchu oka přilnou, a tím, že mrkneme, si je rozetřeme do pravidelné vrstvy.

„Pak je tam silná vrstva vodné složky v tloušťce 7 mikrometrů. To je to, co si pod slzami běžně představujeme,“ dodal oftalmolog.

Právo tato vodní složka nám přetéká, když pláčeme nebo nám něco dráždí oči. Za normálních okolností je vždy přikrytá vrstvou tuku neboli lipidů.

„To je to, co máte na pánvi, když ji dáte do dřezu a pustíte na ni studenou vodu,“ připodobnil lipidovou vrstvu oka lékař.

Tento „mastný škraloup", který máme na povrchu oka, brání tomu, aby se slzy neodpařovaly příliš rychle. A mrkáním, které si často neuvědomujeme, tento ochranný nátěr neustále obnovujeme.

Obecně je dobré si pamatovat, že přibližně jednou za osm sekund mrkneme. „Frekvenci mrkání zpomaluje například dlouhodobá četba nebo práce na počítači, menší frekvence se týká ale i počítačových hráčů.“

„Všude tam se frekvence mrkání snižuje zhruba na 4 mrknutí za minutu, což je poměrně kritická záležitost, která může oko ohrožovat,“ varoval lékař.

Našemu slznému ochrannému filtru vadí nošení kontaktních čoček, suchý vzduch, prach, nízké teploty, průvan nebo vítr. I to je důvod, proč se s pálením nebo svěděním očí setkal skoro každý.

Pokud tyto stavy trvají dlouhodobě, je na místě navštívit lékaře, a nespoléhat na přípravky z lékárny.

„Když bude mít člověk například problém s tukovou složkou, a bude si kapat vodný preparát, tak si bude vyplavovat i ty zbytečky tukové složky, která mu ještě zůstaly, a svůj stav si ještě zhorší,“ upozornil Pavel Němec.