Sluch je sval, který se musí trénovat, popisuje student Kudrnovský. S kochleárním implantátem se učil slyšet

16. srpen 2024

Petr Kudrnovský se narodil jako neslyšící a svět prostřednictvím zvuků a řeči začal poznávat ve svých čtyřech letech, a to po implantaci kochleárního implantátu. „Řeč jsem se učil asi stejně jako malé děti, jen to bylo posunuté asi o dva roky,“ vysvětluje v pořadu Hovory. „Do té doby jsem s okolím komunikoval zjednodušeným znakovým jazykem, mimikou a vlastně rukama, nohama. Když jsem začal slyšet, bylo to něco absolutně nového,“ vzpomíná.

„Důležité bylo si vůbec zvyknout, že mám nový vjem – sluch  a že si s ním můžu pomáhat, že nemám jen zrak a hmat,“ popisuje.

Čtěte také

Nejdůležitější pak byla práce rodičů. „Chytal jsem tak první zvuky asi jako malé dítě, pak to nabývalo a učil jsem se říkat slova, pak to byla tvorba vět a nakonec jsem už jen chodil na logopedii, kde se mnou pilovali výslovnost,“ říká současný student webového inženýrství na ČVUT.

„Na počítači jsem měl program, který simuloval zvuky bouřky, projíždějícího auta, šustění listí apod. Proto, abych mohl prozkoumat i zvuky, se kterými se člověk každý den nesetkává.“

„Rodina hrála opravdu obrovskou roli, protože jen díky jejich práci, kterou do mne vložili, jsem dnes tam, kde jsem, a můžu být plně integrován do slyšící společnosti.“

Čtěte také

„Sluch si můžete představit jako sval – a není to jen to, že něco slyším, ale musím aktivně trénovat a soustředit se na zvuky. Ty jsou jednou utlumené, některé sykavé – a i teď, když nevidím člověku na ústa, tak mi to stěžuje poslech.“

„Věřím, že to pro rodinu bylo hodně náročné, protože jsem se narodil do úplně slyšící rodiny a nikdo s tím neměl zkušenosti – o to víc jsem jim dnes vděčný za to, jak se mnou pracovali, a díky tomu jsem i dnes tady.“

„Myslím, že v rámci generace Z se o lidech s handicapem mluví víc, pořád to ale není dostatečně, protože existují lidé, kteří mají předsudky. Ty se ale daří odbourávat. Kdybych neměl kochleární implantát a dorozumíval se znakovým jazykem, možná by to bylo jiné,“ uzavírá Petr Kudrnovský.

Celé Hovory Markéty Vozkové najdete v audiozáznamu, vysíláme v repríze.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.