Slovenská vládní krize se dál prohlubuje. Co by se stalo, kdyby Matovič odešel, komentují slovenská média

16. březen 2021

Odchod premiéra Igora Matoviče už žádá nejen Svoboda a Solidarita Richarda Sulíka, ale nově i strana Za lidi Veroniky Remišové. Jak píše deník SME, jedním z kandidátů na nového předsedu vlády by mohl být ministr financí Eduard Heger z Matovičova hnutí OLaNO (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti).

Čtěte také

Mohl by tak prý sehrát stejnou roli jako Peter Pellegrini po odchodu Roberta Fica. Sulík i Remišová chtějí na oplátku také odejít z vlády, aby změnu umožnili. Poslanci Matovičova hnutí ale o takových změnách zatím nechtějí slyšet, dočtete se ve slovenském Denníku N.

Stávající uspořádání čtyřkoalice se zřejmě nenávratně rozpadá, tvrdí komentář v internetovém deníku Postoj. Diagnóza je totiž jasná: mezi lídry slovenské koalice nepanují pouze věcné spory. Obzvlášť destruktivní jsou jejich osobní konflikty a nedůvěra.

Svůj díl viny si nese premiér Matovič, který ostatní koaliční kolegy buďto slovně napadal, nebo nebral vážně. Vše proto, že předseda vlády nedokáže snést ani náznak kritiky nebo osobního názoru, píše komentátor deníku Postoj.

Matovič už nemá podporu Slováků

Kromě dobrých vztahů ale Matovič ztratil taky velkou část veřejné podpory. Negativně ho vnímá 80 procent Slováků. Jaký lék ale koaliční krize vyžaduje?

Samotné přeskupení vlády bez stranických lídrů zní možná v první chvíli dobře. Spory by se ale pouze přesunuly na koaliční radu. Mocenská základna zůstává tam, kde jsou předsedové stran. První možné řešení – obnovení důvěry a rekonstrukce pravidel – se zdá být nereálné. Druhou cestou jsou předčasné volby.

Barma vře

Hněv barmských demonstrantů se obrací proti Číně, upozorňuje deník Le Monde. Čím dál víc protestujících je přesvědčeno o tom, že armádní represe podporuje vláda z Pekingu. Čínští komunisté si totiž chtějí pojistit hospodářské zájmy v zemi. V neděli proto demonstranti zaútočili na několik továren v čínském vlastnictví.

Podle francouzského časopisu La Croix se někteří odpůrci barmské armády dokonce obávají vojenského zásahu z Číny. Přes Barmu totiž vedou čínské ropovody a plynovody z naleziště v Andamanském moři.

Čtěte také

V zemi se každopádně schyluje k občanské válce. Do boje vyrážejí ozbrojené jednotky z etnických skupin Karenů nebo Kačinů. Místní armády mají letité zkušenosti s bojem proti vládě a teď se podle některých svědectví chystají na postup k Rangúnu z odlehlých částí země.

Etnické skupiny z barmského pohraničí si dříve spíš konkurovaly. Současná krize je ale sblížila na dosud nepoznanou úroveň, píšou v komentáři pro Der Standard výzkumníci z Vídeňské univerzity. Obyvatelé se totiž pozorně dívají, kdo se k demonstracím připojuje a kdo nikoliv.

Protesty tak získaly další náboj. Cílem je nastolit novou demokracii, která bude mít federální uspořádání. Novinkou je, že se mezi většinovými etnickými Barmánci začíná mluvit o nespravedlnostech, kterých se armáda desítky let dopouštěla vůči národnostním menšinám.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiozáznamu.

autoři: Ondřej Elbel , lup
Spustit audio

Související