Slováci: rozdělení i spolupracující

4,6 milionu obyvatel Slovenska, tedy 85% lidí, má slovenský původ a je tak rozeznatelnou majoritou. Odhaduje se přitom, že na světě žije nejméně milion, pravděpodobněji ale až 2 miliony lidí, kteří se hlásí ke slovenství nebo slovenským předkům. Jde o národ, který se o svůj exil hodně opíral, má však za sebou taky evidentně složitá období migrací.

Po rozpadu Velkomoravské říše dnešní Slovensko patřilo pod maďarské Uhersko. Celé dějiny od 10. století až po rok 1918 jsou tak u Slováků spojeny s ugrofinským národem, který možná po stovky let migroval od Uralu, než se dostal do Podunajské nížiny. Slováci na území Beskyd, Karpat, v Pováží a Podunají podobně jako Češi zase migrovali z dnešní západní Ukrajiny a východního Polska, oblasti původu Bílých Charvátů. Mezi jejich sídly v Uhrách žili nejen Maďaři, taky ale mnoho Němců a Židů, kteří většinou zakládali města. Úzké spojení s Čechy se v té době projevilo třeba během migrace "bratříků", moravských husitů do slovenských hor. Genetici však i dnes dokazují, že mezi námi a Slováky neexistují prakticky rozdíly.

V době národního obrození se tak začala projevovat česko-slovenská myšlenka o "dvou větvích jednoho národa". Vzájemnost udržovali hlavně studenti evangelických seminářů, v Rakouské říši ale byly i jiné tlaky. Velká doba utlačování nastala po rozdělení na Rakousko-Uhersko. Nepomohl tu ani ráz podhorské krajiny, kde lidé mohli odolávat tlakům z vnějšku. Horní Uhry procházely od roku 1867 výrazným pomaďaršťováním. Slovenští "maďaróni" měli šanci na lepší postavení ve společnosti, rušily se slovenské školy, potlačoval jazyk a kultura. Navíc desetitisíce Slováků nejen díky demografickému nárůstu, úbytku půdy a získání pracovních možností odcházely do ciziny, což pokračovalo i během existence Československé republiky.

Slováci se stále drží svých tradic, hlavně křesťanství|foto: Fotobanka stock.xchng

Nelze se proto divit, že Slováci mají dodnes větší problém s Maďary, než my s Němci, kteří byli odsunuti. Soužití je už ale většinou pokojné, Maďaři tvoří demokraticky založenou desetinu obyvatel Slovenska, přes půl milionu osob na jihu země. Historii sice ovlivnila poválečná výměna desetitisíců maďarských a slovenských obyvatel, ale např. dnešní migrace Maďarů do Maďarska je spíš záležitostí vzdělávání a pracovního uplatnění. Další slovenskou menšinou jsou Romové, kteří tvoří asi 1,7 % obyvatel a kdysi se věnovali migraci po území, dnes převážně žijí ve svých osadách. V zemi žije i 60 tisíc Čechů, výrazný pozůstatek ze společného státu, na severovýchodě mají původní sídla i Rusíni, Ukrajinci a Poláci.

Zajímavá je však i velmi početná slovenská emigrace v zahraničí. Hlavně v dobách Rakouska-Uherska velké množství lidí odcházelo jako zemědělci i dělníci do USA. Dnes se počet potomků imigrantů v zemi odhaduje na 800 000 osob se slušným kulturním povědomím, 100 000 dalších žije v Kanadě. Obě skupiny byly základem aktivního exilu, spojeného často s tím naším. Počet Slováků v Česku se odhaduje na 200 000 lidí, kteří se sem dostali hlavně v období ČSSR, ale nejméně dalších 80 000 se na našem území pohybuje z důvodu pracovní migrace a cest za vzděláním bez jazykové a kulturní bariéry.

Mladí Slováci odcházejí často i do Velké Británie a Irska, kde jich žijí desetitisíce, po roce 1968 se zase hodně migrovalo do Německa, Rakouska a Austrálie. Tradiční zemědělská migrace už někdy ze 17. a 18. století je kořenem dnešních 60 000 slovenských obyvatel srbské Vojvodiny, 17 000 občanů Rumunska a stejný počet Maďarska, přes 6000 obyvatel Ukrajiny a 5000 Chorvatska. Tito lidé jsou jako emigrantská skupina výrazně podporovaní slovenskou vládou po kulturní, náboženské a jazykové stránce, docela nesrovnatelně s představiteli Čechů. Pro menší národ je totiž emigrace důležitější a cítí k ní zodpovědnost.

Mladí Slováci často migrují nejen k nám, ale třeba i do Velké Británie|foto: Fotobanka stock.xchng

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.