Sledujte jasné meteory
Jasné meteory, neboli bolidy, jsou nepředvídatelnými jevy. Přesto právě jarní období nejvíce nahrává k jejich pozorování.
To podivné slovo bolid
Ve světě astronomické terminologie se s bolidem setkáte v okamžiku, kdy je řeč o meteorech, lidově též „padajících hvězdách“. Z nebe však žádná hvězda nezmizí, neboť ve skutečnosti na nebi zazáří v zemské atmosféře hořící částice meziplanetární hmoty. Obecně se jim říká meteoroidy. Může jít o prachovou částečku velikosti zrnka písku až po větší tělesa o průměru desítek metrů. Tělesa menších rozměrů, do několika decimetrů, Zemi bombardují v podstatě nonstop. V případě těch větších či pomalejších pak na nebi zazáří meteor tak jasný, že svým jasem překoná i planetu Venuši. Výjimečně pak může nakrátko v noci rozzářit krajinu nebo ve dne vypadat jako šikmo padající světlice. Takovému meteoru se říká bolid.
Jako déšť na předním skle
Pokud jste jeli někdy za mimořádně silné dešťové přeháňky autem, před vámi se pohyb jednotlivých kapek zdál jakoby vystupující z jednoho bodu. Kdybychom zanedbali pád kapek z nebe a okolní vítr, bylo by místo onoho bodu ve směru, kam se vaše auto pohybuje. Stejné místo má i Země při svém pohybu kolem Slunce a nazývá se odborně apex. Apex leží na obloze vždy přibližně 90° na západ od Slunce, vrcholí tedy při východu Slunce. Ze směru apexu do zemské atmosféry vstupuje největší počet sporadických meteoroidů způsobujících zmíněné meteory. Připomeňme, že sporadické meteory jsou ty, které nepatří do žádného obecně známého meteorického roje. Jsou tedy způsobeny náhodně rozptýlenými drtěmi planetek či částicemi z komet. Nejlepší sezónou pro pozorování sporadických meteorů je podzim, konkrétně období po podzimní rovnodennosti. Tehdy se apex dostává v ranních hodinách na severní polokouli nejvýše nad obzor a většina sporadických meteorů zazáří nad obzorem, nikoliv pod ním.
Záhada bolidů na jaře?
Jestliže jsou na podzim pozorovatelné sporadické meteory běžné jasnosti nejhojněji, proč na jaře bývají nejhojnější bolidy? S uspokojujícím vysvětlením se doposud nepřišlo. Někteří vědci se domnívají, že je to způsobeno změnami v množství meteoroidů podél zemské oběžné dráhy a Země tak na jaře náhodou potkává větší množství větších těles. K tomu také částečně nabízí fakt, že na jaře je apex naopak nejníže nad obzorem na severní polokouli a meteory z něj letí zemskou atmosférou pod velmi malým úhlem. Ty větší z nich se pak dostávají do nižších vrstev atmosféry, neboť ve větších výškách nepodléhají tak silně destruktivnímu tření. V nižších a hustších vrstvách atmosféry vzápětí zazáří mnohem jasněji než ve vyšších vrstvách při ostřejším sestupovém úhlu. Na jarní a časně letní obloze tak můžeme napočítat na patnáct náhodných bolidů, což je až o 30 procent více než v jiných částech roku.
Viděli jste bolid? Informujte odborníky
V České republice se sběrem pozorování bolidů zabývá Oddělení meziplanetární hmoty na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Kromě soustavného pozorování pomocí tzv. bolidové sítě se zde odborníci snaží nashromáždit data o bolidech od široké veřejnosti. Důvod je jednoduchý – bolidy zkrátka nelze předpovědět, jsou velmi náhodné, poměrně vzácné a pozorování z více míst často chybí. Pád bolidu zpravidla zaznamenají jen očití svědkové, pouze výjimečně se podaří získat fotografický záznam nebo videozáznam. Když objektivní záznamy chybí, právě velký počet náhodných pozorovatelů umožní například zpřesnit dráhu bolidu. Navíc bolidové sítě v ČR jsou zaměřeny převážně na noční pozorování, které už nezahrnuje období soumraků či rozbřesků nebo denní dobu. Ovšem bolidy mohou překvapit v jakoukoliv denní dobu. Proto podaří-li se vám spatřit nějaký bolid, pošlete své pozorování pomocí jednoduchého formuláře na webu http://www.asu.cas.cz/hlaseni-bolidu. Důležité je především znát přesný čas, uvést místo pozorování a co možná nejlépe popsat výšku a směr letu bolidu včetně světové strany, nad níž se jev odehrál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka