Sledovaná setkání
Je běžné, že se potkávají lidé, kteří si mají co říct. Jsou-li to lidé veřejně známí, jejich setkání neuniknou pozornosti a spekuluje se o jejich vztazích. Někdy se ty spekulace opírají o svědectví vcelku dostupná, jako v případě stíhané podnikatelky, proslulé kontakty na rodinu expremiéra a podnikatele, kterého nedávno zastřelil nájemný vrah. Jsou ale vztahy, o kterých něco zjistit nesvede ani ten nejlepší detektiv, jak tomu nejspíše bude se setkáním Jana Amose Komenského s malířem Rembrandtem.
Že se znali, plyne z expertízy renomovaného historika umění, který na jednom z Rembrandtových portrétů identifikoval učitele národů. Z životopisů obou mužů se ví, že poslední léta svých životů trávili ve stejné čtvrti Amsterdamu. Slavný malíř zemřel v roce 1669, Komenský o rok později. Jako sousedé o sobě nepochybně věděli, neboť oba se již za života těšili pozornosti okolí. Zřejmě se ale potkali pozdě na to, aby navázali hlubší vztah. Alespoň Komenský se o Rembrandtovi v dochované osobní korespondenci nezmiňuje, a Rembrandtův obraz Komenského byl tři sta let omylem považován za portrét rabína portugalské synagogy.
Už se nedozvíme, zda si tito dva v ateliéru povídali o moru, který v Amsterdamu vypukl v roce 1663, zda se Rembrandt Komenskému svěřil s potížemi, jež mu působila sběratelská vášeň, anebo zda Komenský, když seděl modelem, nahlas přemýšlel o právě vydaném rozšířeném souboru proroctví Světlo z temnot. Vědět, co ti dva jedineční staříci řešili, by určitě bylo alespoň tak zajímavé, jako vyjádření podnikatelky Barkové, že podnikatel Mrázek "o spoustě věcí věděl" a že "bylo zajímavé jej poslouchat". I Komenský s Rembrandtem hodně věděli. Soudě alespoň podle jejich textů a obrazů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
