Skutečná noční můra. Vláda gangů na Haiti je extrémní i na tamní poměry, popisuje iberoamerikanista

18. březen 2024

Na okraji zájmu světa čelí Haiti humanitární katastrofě, země se ocitá na pokraji hladomoru a naprostého rozvratu. Mimořádná chudoba a všudypřítomné násilí se dále prohloubily poté, co z věznice v hlavním městě uprchlo několik tisíc vězňů, aby se připojili k válce gangů, které ovládají velké části území. „I v rámci haitských dějin je to dost extrémní situace,“ konstatuje Radek Buben ze Střediska ibero-amerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Vysvětluje, že Haiti je v krizi už zhruba od roku 2018, její počátky ale sahají do poloviny 80. let a pádu rodiny Duvalierů. Zdejší gangy přitom nejsou pouze kriminální organice, jaké známe ze Střední Ameriky, ale mají i své politické požadavky a program.

„Hlavní město ovládá několik gangů, které spolu bojují i kooperují. Policie je slabá a armáda neexistuje, takže neexistuje letální síla schopná gangy likvidovat. Policie s nimi navíc často spolupracuje. V jednotlivých čtvrtích navíc vznikají sebeobranné organizace a lidé se ozbrojují na obranu proti gangům i policii,“ popisuje Buben.

Haiti je symbol neúspěšného státu. Už v 19. století bylo nenáviděno jako černošská země, která spáchala masakry na běloších.
Radek Buben

Haiti je podle něj absolutně zhroucený stát, který v současnosti nemá žádné legitimní reprezentanty – od vraždy prezidenta Jovenela Moïseho v roce 2021 nemá ani hlavu státu. „Jediné, co v zemi částečně funguje, je centrální banka a část bankovního sektoru, protože to je i v zájmu gangů,“ dodává.

Čtěte také

Z vůdců gangů, z nichž někteří se už pokoušejí sestavit vládu, se podle experta sice posupně můžou stát politici, jejich mezinárodního uznání ale brání to, že na mnohé z nich jsou vydány zatykače: „Haiti je zvyklé na to, že mu vládne někdo, kdo je v podstatě pária, a ta země je v izolaci,“ říká iberoamerikanista.

Noční můra

Buben očekává, že Haiti nyní čeká několikaletá pacifikace, přičemž nejlepší by bylo, pokud by ji prováděly mezinárodní síly. Ani s nimi ovšem Haiťané nemají dobrou zkušenost. Po děsivém zemětřesení v roce 2010, které také přispělo k destabilizaci země, se totiž vojáci OSN z některých zemí podíleli na znásilňování a pašování kontrabandu.

„Navíc Haiti má silné tendence k nezávislosti. Je to první země, která se dokázala vymanit z evropské kontroly. Otrocká vzpoura z přelomu 18. a 19. století je prvním úspěšným koloniálním bojem,“ poznamenává Buben.

Jediná věc, která by mohla zemi pomoci, je to, že nikdo nechce migrační vlnu z Haiti. Spojené státy určitě ne.
Radek Buben

Pro obyvatele by proto byla přijatelnější intervence z Afriky, premiér Ariel Henry například o vyslání pomoci jednal v Keni. Naopak velmi napjaté vztahy má Haiti se sousední Dominikánskou republikou, kde vůči Haiťanům panuje velmi silná xenofobie a rasismus.

Čtěte také

„Haiti je země, kde jediná skutečná věc jsou zlé sny a noční můry, jak to napsal Graham Greene. Je to symbol neúspěšného státu a už v 19. století bylo v Latinské Americe a v USA nenáviděno jako černošská země, která spáchala masakry na běloších. Spojené státy ji uznaly až v roce 1862, po bezmála 60 letech existence. Haiti bylo po léta izolováno a často izolovalo i samo sebe,“ dodává.

Okolní státy se tak v zemi zdráhají intervenovat, navíc Spojené státy letos čekají volby a Donald Trump se o Haiti vyjadřuje s despektem. „Jediná věc, která by mohla Haiti pomoci, je to, že nikdo nechce migrační vlnu z Haiti. Spojené státy určitě ne, takže by to mohlo být chápáno jako investice proti migraci,“ zamýšlí se Buben.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související