Skončila Amelia Earhartová v japonském zajetí? Na fotce chybí vojáci, upozorňuje publicista Motl
Uplynulo 80 let od zmizení americké letkyně Amelia Earhartové. Ta v roce 1928 jako první žena přeletěla Atlantik. O necelých deset let později záhadně zmizela nad Tichým oceánem.
Zmizení Amelie Earhartové je předmětem mnoha diskusí a teorií. Jedna z nich například tvrdí, že údajné zmizení bylo pouhou záminkou pro prozkoumání japonských vojenských základen. Podle jiné letkyně několik týdnů přežívala na neobydleném atolu Nokumamoro, kde byla v roce 1940 objevena lidská kostra.
Americká televizní stanice History Channel nyní zveřejnila fotografii, která prý dokazuje, že Earhartová byla unesena. Pilotka je na ní totiž údajně zachycena společně se svým navigátorem Fredem Noonanem v přístavu na Marshallových ostrovech, které tehdy patřily Japonsku. Byť jsou postavy na fotografii vidět skutečně jen matně, podle dokumentu odpovídají jejich účesy nebo poměry různých částí těla.
Did Amelia Earhart survive? A found photo offers a theory, but no proof. https://t.co/qIBM79JKth
— The New York Times (@nytimes) 6. července 2017
Publicista Stanislav Motl, který se ve svém pořadu Stopy, fakta, tajemství osudu Amelie Earhartové věnoval, je toho názoru, že nejhodnověrnější z teorií je ta, v níž se pilotka ocitla na atolu Nikumamoro v souostroví Kiribati. Podle něj totiž (stejně jako podle historiků, oslovených třeba stanicemi CNN nebo BBC) na fotografii, která má dokládat japonské zajetí, chybí vojáci. Navíc prý nevidí žádný rozumný důvod, proč by v roce 1937 měli Japonci Američanku zajmout.
Přestože si Stanislav Motl dobře uvědomuje výjimečnost příběhu americké letkyně, podotýká, že Earhartová dovedla již ve své době využít takzvané mediální kampaně. „Absolvuje první let jako žena přes Atlantik a vyleze z toho letadla, aniž by si novináři všimli, že s ní vystupují dva piloti.“ Upozorňuje publicista na skutečnost, že Amelia Earhartová ve skutečnosti onen první let vůbec nepilotovala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
