Skokan volský: oběť i přenašeč
Mladí skokani volští umírají na plísňové onemocnění obojživelníků. Odporuje to názorům, podle kterých jsou odolným hostitelem, který napomáhá šíření houby.
Populace asi 40 % všech obojživelníků se zmenšují a některé druhy už možná vyhynuly. Příčiny této globální krize mohou být různé, od zničeného životního prostředí přes klimatické změny, nástup invazivních druhů nebo zvýšené množství UVB záření. K nejčastěji diskutovaným patří také patogenní houba Batrachochytrium dendrobatidis, která způsobuje plísňové onemocnění pokožky obojživelníků. Poprvé ji vědci zaznamenali v roce 1998. Na otázku, proč a jak se rozšířila tak rychle, stále nemáme uspokojivou odpověď. V podezření se ocitli severoameričtí skokani volští (Lithobates catesbeianus), které obchod se žábami zavlekl do mnoha zemí světa. A co víc, až dosud se zdálo, že ačkoli mohou nemoc přenášet, sami jsou vůči ní imunní.
Podle výsledků dvouleté studie vědců z Oregonské státní univerzity a Pittsburské univerzity jsou však skokani volští jak přenašečem, tak i obětí patogenní houby. Chov těchto žab v kontrolovaných podmínkách odhalil, že přinejmenším jeden kmen houby Batrachochytrium dendrobatidis je pro mladé skokany volské smrtelný. Vůči jinému jsou ale imunní, což vysvětluje dřívější teorii o odolných přenašečích, kteří houbu rozšířili po celém světě.

Výzkum také prokázal, že skokan volský není pro houbu nijak ideální hostitel. Někteří jedinci infekci podlehnou, jiní se jí naopak dokážou zbavit nebo ji alespoň potlačit. Podporuje to teorii, že rozšíření houby, která ve velkém hubí obojživelníky, je komplexní záležitost, na které se podílí více různých faktorů. Významnou roli by podle vědců mohly sehrát klimatické změny, které oslabují imunitní systém obojživelníků a zároveň nahrávají šíření houby.
Zdroj: Oregon State University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.