Situaci v Bělgorodské oblasti nejsem schopen komentovat. V NATO k tomu nemáme extra porci informací, tvrdí velvyslanec Landovský
Osamocená akce ruských partyzánů? První bitva ukrajinské ofenzivy? Průzkum bojem? Nejméně tři dny trval vpád ozbrojenců z ukrajinské strany přes hranice ruské Bělgorodské oblasti, než Rusové oznámili, že tzv. diverzanty zatlačili zpátky za hranice. Zástupci těchto skupin ovšem tvrdí, že stále bojují na ruské půdě. Ukrajina sice popírá, že se na útoku podílela, ale podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého tam jisté propojení muselo být.
„I záběry, které jsou vysílány, ukazují na to, že se ti ruští dobrovolníci, kteří pronikli na území Ruska, hlásí k ukrajinské armádě. Mají částečně i výzbroj, kterou dostali Ukrajinci, podle posledních informací dokonce i některou americkou techniku. Samozřejmě že Ukrajinci se k tomu hlásit nechtějí, vzhledem k tomu, že by to pravděpodobně vytvářelo určité spíš politické než praktické problémy, ale bezesporu si myslím, že je to koordinováno i s ukrajinskou armádou,“ uvádí Šedivý.
Čtěte také
Mezitím se Evropa snaží Ukrajinu zásobit potřebnou municí s vědomím toho, že nejbližší dny, týdny a měsíce budou pro válku strategicky rozhodující. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů obrany zemí sedmadvacítky prohlásil, že Ukrajina už dostala 220 tisíc dělostřeleckých granátů a 1 300 řízených střel a raket. Pomalu se skládá i koalice států, které byly ochotné nebo by byly ochotné Ukrajině dodat i stíhačky F-16.
Unií oznámená dodávka munice by ale podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského mohla Ukrajině vystačit maximálně v řádech měsíců.
EU slíbila do jara příštího roku dodat milion kusů munice. To se ale zadrhává. „Není dost munice a nejsou výrobní kapacity,“ vysvětluje Landovský. „Je tedy třeba v oblasti obranného průmyslu navýšit kapacity a země musí také uvolňovat svou starší munici, která je stále někde ve skladech.“
Landovský zmiňuje tři metody, které bude třeba zkombinovat – „navýšení výroby, zvýšení nákupu materiálů, možná i nějaký přímý obchod. Budeme se muset naučit adaptovat naši průmyslovou základnu na extrémní situace, jako byl covid nebo je nyní válka.“
Bělgorodská oblast a válka v informačním prostoru
Situaci v Bělgorodské oblasti prý Landovský vůbec není schopen komentovat. „Tady vás bohužel musím zklamat. O tom nemáme žádné další informace. Ta válka probíhá i v informačním prostoru a bohužel tam to vede k tomu, že je velmi těžké na první dojem věřit tomu, co se v něm objeví.“
Čtěte také
„My v Alianci zkrátka nemáme nic navíc. Ta základní linka, to znamená, že účelem té pomoci je osvobození území Ukrajiny, zůstává, ale doposud v tom konfliktu docházelo k přesahům na všech stranách – raketa přepadla do Polska, útoky v hloubi ruského území, drony,“ nastiňuje Landovský.
„Válka nikdy není tak úhledná a omezená, jak bychom všichni chtěli. Válka je živá, dynamická, chaotická věc a dochází k věcem, které se mohly stát i v Bělgorodě. Ale já k tomu nemám extra porci informací a nechci jakoukoli spekulací nahrávat té či oné výkladové straně,“ uvádí s tím, že k tomu budou mít ve středu jednání.
Jak o celé situaci informuje ruská strana? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.
Související
-
Ruská menšina v Pobaltí jako tikající bomba? Vidím dva možné scénáře, nastiňuje zpravodaj
Litevci, Lotyši, Estonci. A Rusové. Jak spolu vycházejí? Proč může být ruská menšina v těchto státech tikající bombou?
-
Karel Hvížďala: O čem hovoří ruští zajatci na Ukrajině
„My, co nás mobilizovali, jsme nechtěli bojovat, proto jsme ve vězení. Kdybychom měli bránit naše hranice, chovali bychom se jinak,“ řekl týdeníku Die Zeit muž z Moskvy.
-
Drábová: Průšvih v Záporožské jaderné elektrárně visí na vlásku. A bude dál, dokud Rusové nevypadnou
„Bezpečnost elektrárny zase visí na obsluze a na dieselových generátorech. To je situace, kdy si říkám, že snad to budu moci napsat na sítě i zítra,“ říká Dana Drábová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.