Šimpanzi se učí cizí řeči
Nizozemští šimpanzi převezení do zoo ve skotském Edinburghu přizpůsobili své volání zvyklostem domácí šimpanzí tlupy.
Šimpanzi oznamují nález oblíbené potravy hlasitým voláním. Ostatní členové tlupy takové volání znají a vědí, že se mají dostavit k hodům. Vědci se dlouho přeli o to, zda určitý typ volání označuje zcela konkrétní potravu a zda tak šimpanzi používají volání k podobnému účelu, k jakým nám lidem slouží slova. Nebylo jasné, zda šimpanzi ohlašují jiným voláním nález fíků a jinými zvuky oznamují nález ořechů. Dlouho převládalo přesvědčení, že šimpanzí volání odráží pouze míru vzrušení šimpanzů a nenese informaci o typu potravy, kterou našli. Vědci tento názor podpírali argumentem, že se šimpanzi nedokážou naučit nové typy volání poslechem od jiných šimpanzů. To se nyní podařilo vyvrátit týmu vedenému Simonem Townsendem z univerzity v Curychu.
Ve studii publikované předním vědeckým časopisem Current Biology popsali vědci situaci, jaká zavládla poté, co bylo sedm dospělých šimpanzů převezeno z nizozemského safari parku do zoologické zahrady ve skotském Edinburghu. Sedmička nizozemských „přistěhovalců“ žila v novém domově společně se šesti šimpanzími „starousedlíky“. Šimpanzi obou skupin si zachovávali některé ze svých původních zvyků. Například šimpanzí „imigranti“ z Nizozemí ohlašovali nález jablek hlasitým voláním vysokým hlasem (zvuková ukázka). Šimpanzi, kteří vyrostli v zoo v Edinburghu, však měli pro stejnou příležitost jiné volání (zvuková ukázka). Po třech letech společného pobytu šimpanzů v Edinburghu se ale k velkému překvapení vědců volání nizozemských „imigrantů“ změnilo. V mnoha ohledech se přiblížilo volání skotských šimpanzů (zvuková ukázka), i když si i nadále zachovávalo některé rysy původního volání.
Pozorování ze skotské zoo prokázalo, že volání šimpanzů není tak neměnné, jak se vědci doposud domnívali. Zůstává záhadou, z jakých důvodů modifikovali nizozemští šimpanzi své zvukové projevy. Podle Simona Townsenda je vysoce pravděpodobné, že se tu dostaly do hry sociální vztahy v nově vytvořené šimpanzí tlupě. Možná se „imigranti“ snažili lépe splynout s novým prostředím. Townsend ale nevylučuje ani možnost, že nizozemští šimpanzi chtěli, aby jim jejich skotští partneři lépe rozuměli a naučili se proto „cizí jazyk“. Schopnost učit se vydávat nové zvuky byla důležitá pro evoluci lidské řeči. Ve světle nových objevů se zdá, že počátky této schopnosti sahají až ke společným předkům člověka a šimpanze, kteří žili na Zemi před 5 až 6 miliony lety.
Zdroj: Current Biology, Simon Townsend - University of Zurich, Zoo Edinburgh
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
