Silná koruna přinese o třetinu vyšší platy, euro zpomaluje růst, tvrdí ekonom odborů

29. březen 2018

Náklady na přijetí eura by podle analýzy odborových svazů přišly Česko na 220 až 250 miliard korun a poškodilo by to zaměstnance, důchodce i banky. Odbory ale varují i před tím, že po zavedení společné evropské měny by vzrostl tlak na růst mezd. „Netlačíme na růst mezd bez ohledu na cokoli. Základní otázka je, zda euro pomůže tomu, aby se Česko přibližovalo západním zemím. Ukazuje se ale, že země eurozóny rostou pomaleji,“ upozorňuje makroekonom Martin Fassman.

„Všechny státy střední a východní Evropy, které vstoupily do eurozóny, mají nižší tempa růstu než dříve. Včetně Slovinska, které ve skutečnosti od vstupu do měnové unie diverguje,“ dodává spoluautor analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů.

Nebylo by ale pro zaměstnance výhodné, aby na svých výplatních páskách viděli rozdíl ve mzdách oproti například Německu a mohli tak lépe tlačit na jejich růst?


Eurozóna dodnes nevyřešila problémy, které má sama se sebou. Na jedné straně jsou země s obrovskými přebytky jako Německo a na druhé ty chudé, které mají obrovské závazky. A to se neřeší.Martin Fassman

„Samozřejmě. Pro nás není podstatné vyjádření platu v eurech, ale kolik těch eur bude. A to souvisí s klíčovou otázkou přepočtového kurzu. Směřujeme k tomu, aby došlo k výraznému posílení koruny, a až se nominální kurz přiblíží tomu reálnému, přinese nám to zhruba třicetiprocentní nárůst mezd,“ tvrdí Fassman.

Připomíná ale, že i při kurzu 20 korun za euro by česká průměrná mzda sotva dosáhla té minimální v Rakousku nebo Německu. „Není to tedy jen otázka kurzu. Potřebujeme výrazný růst ekonomiky,“ zdůrazňuje.

„Připouštím, že mzdová konvergence patří k nejpomalejším. Na druhou stranu počátkem 90. let byla česká a německá průměrná mzda v poměru asi 1:12, dnes je to zhruba 1:3. Je to o produktivitě a hodnotové úrovni výroby a myslím, že členství v eurozóně by tomu mohlo prospět,“ reaguje ekonom Petr Zahradník.


Po vystoupení Velké Británie bude eurozóna generovat 87 procent HDP Evropské unie. Kdyby to byl tak nevýhodný projekt, tak by neměl tolik členů.Petr Zahradník

Odmítá také Fassmanovu tezi, že země eurozóny konvergují pomaleji, naopak. V první desítce těch nejrychlějších za poslední dekádu tvoří většinu země platící eurem v čele s Irskem, dále je tam i Slovensko a všechny baltské státy. Divergence Slovinska je prý způsobena tím, že země zdědila jugoslávskou ekonomickou organizaci.

„O deset let bych vstup rozhodně neodkládal, jak doporučují odbory. Máme velmi pozitivní příklad Slovenska, které se díky členství v eurozóně stalo přístavem pro řadu investorů, kteří se České republice vyhnuli,“ podotýká Zahradník.

autoři: tpa , ert
Spustit audio