Silná koruna dále dusí české exportéry

Zároveň se v tisku ale nepřestaly objevovat zprávy, svědčící o tom, že problémy podniků těmi několika haléři kursového oslabení, zdaleka nekončí: třeba zpráva o krachu módního závodu Alfatex v Pelhřimově, který bude muset po více než stoleté existenci zavřít své brány. Vzhledem ke ztrátám při exportu mu údajně nic jiného nezbylo,

Podle šéfa Asociace exportérů Grunda už letos přišli exportéři o 60 miliard. A spousta lidí tím pádem o práci. V první řadě samozřejmě zavíraly tzv. "montovny", které se přesouvaly, protože dělníci už v ČR dávno nejsou k mání za levné peníze, dál na východ. Pak přišla na řadu tradiční odvětví jako oděvní průmysl- respektive to, co z nich tady vzhledem ke globalizaci ještě zbylo. OP Prostějov musel například zrušit tři své moravské závody a propustit tisícovku lidí.Jiné podniky stagnují, protože nemají kvůli klesajícím ziskům na investice do dalšího rozvoje. Je to totiž začarovaný kruh. Jednou z hlavních příčin dlouhodobě posilující koruny jsou podle analýz zahraničních bankéřů právě tuzemské exportní firmy, které si musejí utržená eura vyměňovat na koruny kvůli platům pro zaměstnance, daním a odvodům. Pojistit se proti kursovým rizikům je drahé a nejde to absolutně. Takže vývozci se dneska snaží nakupovat co nejvíc za eura. Což ovšem například znamená, že mění subdodavatele. Zanedlouho, až Slovensko bude v eurozóně, z toho budou profitovat i slovenské firmy Ke škodě podniků tuzemských.

Po slovní intervenci guvernéra Tůmy ovšem vůbec nemusí následovat intervence reálná: Bankovní rada má ve skutečnosti pádné důvody, aby úrokovou sazbu nesnížila. Kvůli vysoké inflaci by naopak bylo žádoucí úroky zvýšit. Jinými slovy, zdražit úvěry, aby lidé tolik neutráceli, Konec konců, hlídat inflaci je hlavním úkolem tohoto orgánu. Kurz koruny by ho neměl zajímat. V dlouhodobějším výhledu je navíc všem jasné, že koruna poroste. Nejpozději v příštím roce počítají bankéři opět s kurzem 23 padesát za euro. Zavedení eura, po kterém exportéři volají, se vláda nicméně brání a obyvatelstvo má na své straně: Argumentuje totiž mimo jiné tím, že dojde k růstu cen, protože je v Česku cenová hladina na 60 procentech průměru v EU a to se prý bude muset srovnat. Drtivá většina lidí, totiž 80 procent, už tento argument vzala za svůj. Před čtyřmi lety se s ním neztotožnil ani každý druhý. Vyrovnávání cenové hladiny a přijetí eura se přitom vzájemně nepodmiňují. Dochází k němu totiž tak jako tak. Nehledíc na ceny potravin a služeb, které jsou v korunách teď vesměs dražší než na západě v eurech, se zvyšují i ceny služeb, které byly- a mnohde je ještě jsou, výrazně levnější než v zemích eurozóny. A porostou dál, protože mezi výdělky třeba maséra a soustružníka nemůže natrvalo existovat propast. Dělník sice zvýší moderním vybavením produktivitu své práce, ale masér víc zákazníků za hodinu odbavit nemůže. Řeší to tak, že žádá rovněž víc.

Proč tedy mýtus o automatickém zdražení při přechodu na euro- ač neudržitelný na příkladu třeba Rakouska nebo Slovinska, tak tvrdošíjně koluje? Týdeník Euro se na začátku roku zkusil zeptat českých vrcholových manažérů, zda se domnívají, že jedním z důvodů odkládání termínu zavedení eura může být velké množství dosud nevypraných peněz mezi vlivnými lidmi. Téměř třetina dotázaných to připustila. Dvě třetiny dotázaných s tím nesouhlasily. Jak ale autoři ankety upozornili, ani tito dotazovaní nepopřeli, že by mezi vlivnými lidmi nebyly černé peníze. Jen jsou vesměs přesvědčeni, že je Češi umějí vyprat stejně dobře ne-li lépe než například Slováci. Ať už koupěmi luxusních nemovitostí, které jdou na odbyt navzdory hypotéční krizi, nebo třeba zlatých plaket, po kterých se v českých mincovnách vždycky zapráší.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .