Šifry, Alan Turing a Enigma

Letos si připomínáme 100. výročí narození otce moderních počítačů. Co z jeho práce přetrvalo do dnešních dnů?

Osobnost britského matematika a jednoho z otců moderní informatiky Alana Turinga (1912 – 1954) zůstávala dlouho obestřena nejasnostmi. Mohla za to především jeho dlouhá léta utajovaná činnost za druhé světové války, kdy velkou měrou přispěl k rozluštění řady německých tajných kódů. Jeho teoretická práce má však pro dnešek mimořádný význam. Už ve 30. letech navrhl koncept použitelného počítače, který vlastně s drobnými obměnami používáme dodnes. Práci Alana Turinga věnujeme dnešní reprízu Třetí dimenze.

Turingova Bomba; počítací stroj, který pomohl vyhrát druhou světovou válku.

Pořad jsme natáčeli v AV ČR, vznikl ve spolupráci s časopisem Vesmír a Střediskem společných činností AV ČR.

Proč stál Turing dlouhá léta mimo zájem historiků? Jaký byl zřejmě člověk, který jedním článkem proměnil dějiny 20. století i naši současnost? O čem vypovídá jeho koncept umělé inteligence?

Pozvání Luboše Veverky k diskusi přijali doc. Jiří Fiala z Filozofické fakulty ZČU v Plzni, doc. Štěpán Holub z Matematicko-fyzikální fakulty UK a dr. Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR.

Třetí dimenze začíná dnes ve 14.00.

Témata Třetí dimenze od 1. října do 5. října:

Pondělí: šifry, Alan Turing a Enigma
Úterý: bojovali proti komunismu
Středa: multimédia nejen v rozhlase
Čtvrtek: drobečky rozvojové pomoci
Pátek: věda za šera