Šídlo vs. Hnilička: Sáblíková by si halu zasloužila. Asi v ní už bruslit nebude, ale měla by být ambasadorkou rychlobruslení

Poslední medaili na MS v hokeji získalo Česko za vlády ODS, poslední titul za úřednické vlády Jana Fischera. Kdy už bude konečně líp a konečně taky něco vyhrajeme za vlády hnutí ANO? Ptá se Šídlo na tělo.

Čtěte také

Kolik veřejných peněz dnes teče do sportu? To se neví, odpovídá Milan Hnilička (za ANO)

Olympijský vítěz a trojnásobný světový šampion v ledním hokeji na to říká: „Takové přirovnání k politickým stranám slyším poprvé… Medaile dojížděli sportovci, dnešní čtyřicátníci, 45tníci... My vyrůstali v době, kdy byl sport prioritou i pro Česko. A i vznik Národní sportovní agentury je voláním po systematickém přístupu k dětem.“

Sportovní úspěchy by pak Hnilička nechtěl propojovat s politikou, „ale rozhodně došlo ke generačnímu doběhu a od té doby se toho pro sport udělalo velmi málo. Kdy to bude vidět? Tak za jeden, dva olympijské cykly.“

Na to se moderátor Šídlo ale hned ptá: „Za tak dlouho?“ „Buďme realisté, hlavně v oblasti kolektivních sportů, taky proto jsem vstoupil do politiky… Dnes děti přestávají sportovat, kolektivní sporty jako hokej a fotbal jsou na ústupu ze světových žebříčků, a tak není důvod si mazat med kolem pusy a musíme se podívat realitě do očí,“ odpovídá Hnilička.

Proč zrovna hokej?

Šídlo zjistil, že Národní investiční plán počítá s tím, že se v Česku budou stavět nové, hlavně ale hokejové stadiony. Hovoří se o nějakých 40–60. Proč zrovna nové plochy pro lední hokej?

„V národním plánu je několik stadionů, ale jsou tam i jiné sportovní stavby. Proč je tam víc ploch pro lední hokej? Protože lední hokej si zpracoval koncepci, rozvojový plán sportu jako jeden z prvních. Teď budou navazovat další,“ odpovídá Hnilička. Tvrdí, že se budou do budoucna opravovat stadiony, ze kterých by měly ale být spíš multifunkční arény. Zájem prý projevil Litvínov, Kladno, Jihlava, Olomouc a i v Brně se už jedná o rekonstrukci velkých stadionů.

Čtěte také

Julie Hrstková: Národní investiční průšvih

Podle Hniličky by podpora sportu měla v budoucnu vypadat jako spolupráce měst a obcí, které si ve svých rozpočtech vyčlení prostředky na investice do sportovišť a následně požádají o spolufinancování státu. „To tady chybělo, protože vypisované programy neměly kontinuitu a stačilo, aby se vyměnil ministr školství, pak se programy změnily a to sportovní prostředí za tím vlálo.“

Jak se stalo, že se některá města našla v národním plánu investic, přitom o stavbě nového hokejového stadionu neuvažuje? Ptá se Šídlo a jako příklad uvádí město Štětí na Ústecku, které nechce nový zimní stadion za sto milionů korun. „Je to v návaznosti na koncepci ledního hokeje,“ odpovídá.

Takže se dá říct, že si to vymysleli hokejisté a městu to neřekli? „V tuto chvíli nevím, proč by to městu říkali… To je politické zastoupení a my mluvíme o sportovní koncepci… Takže teď jde o to, aby si sport řekl, že třeba chce v 10tisícovém městě jednu hokejovou plochu a dvě haly.“

Čtěte také

Robert Břešťan: Sáblíková - sochu nebo pomník?

Šídlo se ptá dál, a to jestli by o tom tedy neměli ve městě vědět? „Životnost politiků je čtyři roky, ale my se bavíme o koncepci sportu na 30–40 let… Takže když jednou vypracujeme takový plán, možná trochu Baťovský, jak se (konkrétní sport) chce rozvíjet, tak to nemůže být závislé na konkrétní politické garnituře daného města.“

A co když to politici a obyvatelé toho města chtít nebudou? „Na to mají plné právo. To je v pořádku. Ale pokud to tam politik chce, tak aby se ubránil spekulacím, že to vymyslel on, strana nebo hnutí, tak bude mít v zádech koncepční materiály sportovní. Apolitické. Dlouhodobé, a může se o ně opřít,“ říká Hnilička.

Hala pro Martinu?

Už někdy od roku 2008 se nám vrací otázka, jak dlouho bude muset ještě Martina Sáblíková závodit, aby měla rychlobruslařskou halu?

„Když se o tom bavím jako předseda Národní sportovní agentury, pak pokud tady má být (nová hala), tak by zástupci svazu měli minimálně přinést studii… Oni ji sice přinesli, ale starou, na jednu miliardu… Dnes je to hodně o ekonomice, takže jde nejen o samotnou investici, ale i o provoz. Martina by si jako sportovec určitě halu zasloužila, ale na provoz takové haly je třeba 15 milionů ročně. My nemůžeme postavit halu někde v lese, kde na to obec nebude mít prostředky.“

Hnilička by si tak prý představoval, že by hala měla stát ve větším městě, neměla by být pouze pro rychlobruslaře, ale multifunkční (a v Brně se zřejmě stavět nebude). „Martina by si halu zasloužila, ona v ní možná už bruslit nebude, ale měla by být ambasadorkou pro rychlobruslení. Stát by se k tomu měl postavit čelem,“ dodává poslanec Milan Hnilička.

Víc si poslechněte v audiozáznamu speciálního Interview Plus Jindřicha Šídla.