Sicilané celého světa

11. únor 2009
Sedmý světadíl

V současnosti Česká republika předsedá Evropské unii, do které patří od roku 2004. Když panovník Přemysl Otakar I. roku 1212 získal dědičný královský titul pro svůj rod Zlatou bulou sicilskou, taky jsme důležitě vstoupili do Evropy. Co právě my víme o součásti Itálie, ostrově Sicílii a Sicilanech?

Při názvu ostrova nás většinou stereotypně napadne slovo mafie, která zde opravdu pořád má velkou moc, a taky citrusy, sopka Etna či prázdniny. I když na Sicílii v rámci Itálie Češi příliš často nejezdí, to spíš do sousední Kalábrie a Sardinie. Sicílie svým umístěným na křižovatce Středozemního moře má však bohatou historii. Už před třemi tisíci lety se na pobřeží ostrova usidlovali obchodničtí Féničané a jen o málo později zde měly své vyspělé osady Řekové. Ti se pomalu stali velice důležitými, třeba městský stát Syrakusy byl velice mocný a stal se součástí Magny Graecie. Na Sicílii působili řečtí filozofové Gorgias a Empedokles, ale taky Archimedes, tolik důležitý pro pozdější vědu. Když roku 262 Sicílii zabírali Římané, původně chtěli při punských válkách oslabit Kartagince, ale Sicílie se pro ně postupně stala důležitou obilnicí, která zásobovala produkty hlavní město říše.

Po Vandalech zde pak měli největší vliv Byzantinci, ti se však nedokázali ubránit arabským nájezdům a tak byla Sicílie roku 965 kompletně muslimská. Ti hlavně v Palermu postavili paláce, mešity a lázně, aby je už o sto let později využívali normanští rytíři, kteří Sicílii dobyli na výzvu papeže. Panovník Normanů, Roger II., ale byl tolerantní a vytvořil hospodářsky a kulturně bohatý stát, kde vedle sebe žili muslimští Arabové, Normani, Řekové, Italové z pevniny a původní Sicilané. Jen dosud obecně využívaná řečtina se pomalu měnila za italštinu. Právě Fridrich II. zde Čechům uznal Zlatou bulu, i když dál spolupracoval s katolickými křižáky, ale i muslimy z Orientu, což už později nešlo. Království obojí Sicílie, nezávislé na severní i střední Itálii, postupně ovládali Katalánci a Španělé, i bourbonští panovníci z Neapole. Ale právě ze Sicílie se vydal na cestu Giuseppe Garibaldi se svými "červenými košilemi", aby dopomohl k vytvoření jednotné Itálie. Vlády se později ujal savojský rod, proti kterému Sicilané povstali, avšak vládní jednotky vzpouru zmasakrovaly. Od té doby posílil ilegální vliv mafie, Cosy Nostry, která nikdy nedůvěřovala vládě, a docházelo taky k velké emigraci do zámoří.

Psát o Sicilanech v moderním světě nejde bez důrazu na tyto odchody. Zdá se, že právě díky přesídlení sicilských obyvatel hlavně do USA se ve světě stali nečekaně významnou entitou, i v rámci všech Italů. Chudí Sicilané i v zámoří většinou vytvářeli plně provázané rodinné klany, které toužily po lepším postavení, i zbohatnutí nelegální cestou. Odtud pramenila i síla mafie, sicilského původu byl třeba mocný Lucky Luciano. Ale to taky přispělo k vytvoření jedné z největších filmových legend hollywoodského filmu, kdy podle scénáře původem Sicilana Maria Puza byl natočen film Kmotr režiséra Coppoly. Ten v něm poměrně okopíroval způsob života sicilských přistěhovalců a následných generací v Americe, vazby na rodinu, tradice a zvyky, katolickou víru a hlavně věrnost sobě navzájem až do smrti. Přímo ve filmu hrál Al Pacino, pocházející ze sicilské rodiny a jistě se líbil i Franku Sinatrovi, který byl spojován s kmotry mafie a ustavil styl americké populární hudby. Cosa Nostra ale pravděpodobně i díky němu pomohla vylodění Spojenců na Sicílii, čímž roku 1943 začalo osvobozování Evropy od nacismu a fašismu. Další americký mýtus, nezdolné bojovníky Rockyho a Ramba zase vytvořil Sicilan po otci Sylvester Stallone. Českou undergoundovou kulturu zase ovlivnil Frank Zappa, Američan sicilsko-řeckého původu, kterého dodnes uznávají nejen hudebníci, ale třeba i exprezident Václav Havel. Zappa taky tajně pomáhal českému disentu, politicky i finančně, což bylo důležité provázání na naší kulturu. Sicilané a jejich potomci tedy velice ovlivnili moderní kulturu. Samotná moderní Sicílie je sice stále ten nejkonzervativnější kraj Itálie, kterou mafie sužuje stále, ale i tak zůstává středomořsky vlídným místem pro turisty za staletými památkami, i pestrou, vonící krajinou.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.