Shrabali jste spadané listí? Pokud jste to nestihli, možná jste udělali dobře

Podzim, listí
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Podzim, listí

Hrabat, nebo nehrabat spadané listí? Na této otázce se neshodnou nejen zahrádkáři, ale i mnozí odborníci. Podle jedněch je spadané listí hnojivo, které pak v půdě chybí. Zkušení zahrádkáři ale vědí, že když se listí neshrabe, na trávník pak na jaře není příliš hezký pohled. Kde leží pravda?

Na straně škodlivosti hrabání listí stojí argument, že seschlé, tlející listy jsou výborné přírodní hnojivo. Pokud tedy listy na podzim shrabeme, budeme muset živiny do půdy na jaře dodávat uměle. Listy můžeme shrabat, rozsekat a opět v souvislé, rovnoměrné vrstvě vysypat na trávník. Listí se tak lépe rozloží.

Izolační funkce listí

Podle Josefa Suse z České zemědělské univerzity ale naopak tlející listí i nějaké živiny vstřebává. Hlavně dusík. Nejlepší je tedy zvolit kompromis. Listí shrabat a využít ho tak, aby se mohlo na trávník vrátit. Podle Josefa Suse ho můžeme třeba zkompostovat.

Listí má údajně i izolační a mulčovací funkci. Pomáhá v půdě udržet vlhkost a chránit ji před rychlým vymrznutím do hloubky. Opět ale spíš pomáhá, když listí shrabeme a přikryjeme jím třeba citlivější keře nebo kořeny stromů. Dobré je přes ně přehodit i nějaké větve, aby vítr listy tak snadno nerozfoukal.

Hrabání škodí motýlům

Podle amerického biologa Davida Mizejewského hledá pod listím před zimou úkryt celá řada živočichů - od hmyzu přes obojživelníky až třeba po drobné hlodavce. Mizelewski třeba pro server USA Today řekl, že pod listy si hledají úkryt například larvy a housenky motýlů. A když listí shrabeme a vyhodíme, můžeme tím údajně celou generaci motýlů vyhubit. A na zahradu nám pak přestanou na jaře létat i ptáci, kteří jinak housenky hledají a loví.

Město Mimoň na Českolipsku chce podpořit domácí kompostování bioodpadu

Podle Josefa Suse je ale takový názor trochu přehnaný: „Význam má třeba to, když necháme v nějakém zákoutí zahrady například větve nebo kamení, kde se můžou ukrývat lasičky, ježci a podobně. Pokud tu hromadu soustředíme a není to někde na nějaké ploše, kde chceme na jaře mít kvalitní trávník, tak tam to může fungovat jako úkryt, v kombinaci s nějakými větvemi.“

V neposlední řadě může být spadané listí i zásadní enviromentální problém. V Česku je naštěstí hodně rozšířené kompostování, ale třeba ve Spojených státech amerických končívá listí ze zahrad obvykle u popelnic, respektive na skládkách.