Severní Korea tvrdí, že má plutonium na jaderné zbraně

2. říjen 2003

Pokud by chtěl někdo studovat sílu gest a rituálu v mezinárodních vztazích, nemůže začít lépe, než studiem vztahů na Korejském poloostrově. Ve čtvrtek Jižní Korea obrovskou vojenskou přehlídkou oslavila státní svátek. Zároveň oznámila zvýšení svého rozpočtu na obranu o plných osm procent a zveřejnila statistiky, ukazující na rychlý růst exportu, převažujícího nyní nad dovozem o rekordních 2,6 miliardy dolarů.

Komunistická Severní Korea jen o několik hodin později kontrovala zprávou svojí státní tiskové agentury, citující prohlášení mluvčího ministerstva zahraničí, podle kterého bylo v těchto dnech dokončeno zpracování osmi tisíc použitých uranových palivových tyčí ze severokorejských jaderných elektráren. Což prý znamená, že země použije získané plutonium k posílení "jaderného odstrašení" - tedy k výrobě nukleárních zbraní.

Pokud by tato informace odrážela skutečnost, a nebyla jenom výplodem propagandy a siláckým gestem, znamenalo by to, že získané plutonium by mohlo stačit na výrobu až dvaceti atomových bomb. Severokorejské technické podmínky nejsou, řekněme, světovou špičkou, a tak se většina expertů, citovaných světovými agenturami, shoduje v tom, že komunistický režim by byl schopen vyrobit v příštích šesti měsících pět až šest jaderných zbraní. Mluvíme ovšem, samozřejmě, o smrtelném nebezpečí, a v této kategorii není příliš důležité, zda smrt má velikost pět, šest anebo dvacet.

I velikost jedna by stačila na zničení statisíců lidských životů. Problém kontroly a zadržování šíření zbraní hromadného ničení, mezi něž jaderné zbraně patří, je dnes nejvážnějším problémem světové bezpečnosti. Pokud se jaderné zbraně dostanou do rukou nepředvídatelných režimů, jako je komunistická Severní Korea, či fundamentalistický Irán, bude svět podstatně méně bezpečným místem, než dřív. Už dnes jsou oba zmíněné státy v postavení, kdy s nimi okolní svět musí zacházet v rukavičkách.

Severní Korea otevřeně vyhrožuje. Irán, ve kterém mezinárodní inspekce nedávno na dvou místech našly stopy obohaceného uranu v kvalitě, postačující k výrobě jaderných zbraní, sice ve čtvrtek zahájil další kolo jednání s Mezinárodní agenturou OSN pro jadernou energii, ale vlivná část nejkonzervativnějších šíitských duchovních požaduje otevřené odstoupení Teheránu od mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Severní Korea i Irán navíc, jak jsme vás už několikrát v našich pořadech informovali, patří k několika málo zemím na světě, schopným vyrábět rakety přinejmenším středního doletu. Proto je ono čtvrteční prohlášení mluvčího severokorejského ministerstva zahraničí tak závažné. Zbývá ještě možnost, že jde jenom o cynický podfuk a vydírání. Severní Korea ve stejném prohlášení označila za ?neopodstatněné? informace o tom, že by se měla zúčastnit dalšího kola šestistranného jednání o svém jaderném programu.

Kromě obou korejských států se jich v srpnu zúčastnily i Spojené státy, Čína, Rusko a Japonsko a další kolo se připravuje na listopad. A tím se dostáváme k oné síle gest a rituálů v mezinárodních vztazích. Jak se ukazuje, jen několik hodin před severokorejským prohlášením jihokorejské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že je přesvědčeno, že Sever se připravuje na další kole šestistranných jednání.

Z Pchjongjangu obratem zazněl opak. Proč? Severní Korea vyhrožuje svým jaderným potenciálem, ale podle některých jen proto, aby si vynutila ústupky a hospodářskou pomoc. Odborník na korejskou otázku na universitě v Pekingu Jin Kan Rong řekl agentuře Reuters, že vnímá čtvrteční prohlášení naopak jako potvrzení toho, že Severní Korea chce jednat a tímto způsobem si připravuje lepší vyjednávací pozici. Klíčem, podle něj už nejsou Spojené státy, ale Čína.

"Pokud Korea odmítne čínský návrh a nebude jednat, Čína přitvrdí. A to si za současných podmínek Severní Korea nemůže dovolit" - mínil čínský expert. A protože v mezinárodních vztazích všechno souvisí se vším, jihokorejští představitelé dávají najevo Spojeným státům, že by byli ochotni poslat do Iráku možná až pět tisíc jihokorejských vojáků, ale až poté, kdy se, i díky ústupkům z americké strany, vyřeší problém severokorejských jaderných zbraní a s tím i bezpečnost celého Korejského poloostrova. Prostě, není nad dobře načasované prohlášení a trochu plutonia.

autor: Jan Urban
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.