Senátní volby mají dlouhodobě nízkou účast. Nastal čas na reformu horní komory?

6. říjen 2022

Senátní volby skončily a výsledek potvrdil nejen úspěch vládní koalice, ale také slabý voličský zájem. Kdy se opakované debaty o nevalné přitažlivosti Senátu přelijí v akci? Má horní komora v současné podobě smysl a bylo by možné ji nějak reformovat?

Senátní volby mají stále menší účast voličů. Podle politologa Lukáše Valeše, který působí na Západočeské univerzitě v Plzni a na NEWTON University, je Senát k ničemu.

Čtěte také

„V některých regionech, například v Karlovarském kraji, byla ve druhém kole ani ne 11procentní účast. To znamená šest procent voličů rozhodlo o tom, koho bude reprezentovat jeden kandidát, pro kterého ale nehlasovalo 94 procent jiných voličů. To je za hranou demokratické legitimity a myslím si, že bychom opravdu měli uvažovat, když ne o zrušení Senátu, pak o změně voleb senátorů,“ míní Valeš.

Také se mimo jiné zmínil, že Senát trpí komplexem méněcennosti, který se podle něj projevil minulý rok, když prezident Miloš Zeman onemocněl.

„Tehdy tomu samozřejmě přispěla i komunikace Kanceláře prezidenta republiky. Pamatujeme si ale, že prezident Václav Havel se dvakrát ocitl u samé hranice smrti, a to Miloši Zemanovi nikdy nehrozilo.“

Pro tak malou zemi, jako jsme my, by určitě stačila polovina senátorů.
Věra Procházková

„Přesto si nepamatuji, že by tehdy kdokoli vyzýval k převodu pravomocí prezidenta na jiné ústavní činitele. Ten minulý rok to byli v drtivé většině senátoři, kdo něco takového požadoval. Podle mě mají mindrák z toho, že nejsou dostatečně vidět a že je lidé neberou vážně, proto se na sebe snaží upozornit,“ říká.

Proti výroku politologa Valeše se ohradila nyní znovu zvolená senátorka a advokátka Adéla Šípová, která v Senátu působí jako nestraník za Piráty.

Čtěte také

„Nepřipadá mi, že to, co jsem v Senátu vykonala, by bylo k ničemu a chtěla bych zdůraznit, že žádnými mindráky netrpím. Moc dobře vím, že Senát je velmi důležitou pojistkou demokracie, jak se říká. Je to komora, která je nerozpustitelná a její velká úloha je zejména v obdobích krizí. Kdybychom ho neměli, mohli bychom se vydat cestou, kterou jde Maďarsko, a to já nechci,“ míní.

K poznámce o slabé účasti v Karlovarském kraji se vyjádřila i jeho nově zvolená zástupkyně do Senátu lékařka Věra Procházková z hnutí ANO.

„Senát je určitě potřebný, na druhou stranu jsem přesvědčená, že pro tak malou zemi, jako jsme my, by určitě stačila polovina senátorů. Obrovskou výtku mám také ke druhému kolu. Tady si myslím, že by stálo za zamyšlení, jestli bychom ho neměli zrušit.“

Jsem přesvědčen o tom, že jedno kolo by stačilo, ale ne v té jednoduché formě, kdy vítěz po prvním kole bere vše.
Jiří Růžička

„Nemyslím jenom z ekonomického hlediska, ale právě proto, že ke druhému kolu ve všech obvodech došlo mnohem méně voličů než k tomu prvnímu. To první bylo ale zase spojené s komunálními volbami, takže to tu účast také mohlo ovlivnit,“ tvrdí Procházková.

Dvoukolový systém jako hlavní problém

Podle senátora a pedagoga Jiřího Růžičky z TOP 09 se Senát potýká s několika věcmi, které mu příliš nepomáhají. Jednou z nich je dvoukolový systém, který není spojen s žádnými dalšími volbami. Navíc v prvním kole nemusí projít lidmi chtěný kandidát, a tak k druhému kolu, jak uvádí Růžička, už nejdou. Problémem je ale i jeho urážení státními činiteli.

Čtěte také

„Také jsme viděli, že prezident v posledních letech Senát zatracoval, pomlouval a dehonestoval. Pan Babiš o této instituci mluvil také hanlivě, tak co si z toho má ten volič vzít? Myslím si ale, že by bylo dobré se bavit o změně formy hlasování. Já jsem přesvědčen o tom, že jedno kolo by stačilo, ale ne v té jednoduché formě, kdy vítěz po prvním kole bere vše. Víme, že na světě existují lepší systémy,“ míní Růžička.

Proti zrušení dvoukolových voleb je Šípová, podle níž takový systém umožňuje uspět kandidátům, kteří jsou z občanského sektoru.

Kolikrát se stalo, že ve druhém kole uspěl ten, kdo z toho prvního vycházel z druhé pozice. To není úplně ojedinělý případ.
Adéla Šípová

„Jsem ráda, že to funguje takto, protože si myslím, že z toho nakonec může vzejít vítěz, který bude akceptovatelnější pro větší množství voličů. Obecně jsem tedy spíše proti tomu a zároveň říkám, podívejme se i na ty výsledky. Kolikrát se stalo, že ve druhém kole uspěl ten, kdo z toho prvního vycházel z druhé pozice. To není úplně ojedinělý případ,“ vysvětluje Šípová.

Přijde nový jednokolový model?

Růžička však dodává, že to, co vyzdvihuje na druhém kole senátních voleb Šípová, by se dalo ošetřit už v tom prvním, a to tak, že by si sami voliči napsali, koho zvolí na danou číselnou pozici. Tak vypadá australský model, který funguje na principu preferenčních hlasů.

Hosté: 
Lukáš Valeš, politolog, Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni a NEWTON University
Jiří Růžička, pedagog a senátor z TOP 09
Adéla Šípová, advokátka a senátorka působící jako nestraník za Piráty
Věra Procházková, lékařka a senátorka z hnutí ANO

„Já si myslím, že se to v prvním kole dá ohlídat a bylo by to přehlednější, možná i zajímavější, levnější a viděli bychom ty výsledky, které by byly velmi směrodatné v tom smyslu, že by lidé mohli zvážit svoji volbu a povážit mezi jednotlivými kandidáty. Nemusí tak volit pouze jednoho, ale podle svých preferencí určit pořadové číslo více kandidátů,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Petr Dudek.

autoři: Petr Dudek , vkry
Spustit audio

Související