Šéf Motola Ludvík: Kdyby byla WHO co k čemu, nastaví nějaká pravidla pro vykazování obětí covidu-19

„Už od jara jsem velmi kritizoval, že WHO nestanovila korektní způsob, kdy se určí co je a co není covid,“ připomíná šéf pražské nemocnice.

Čtěte také

S covidem, nebo na covid? Určit příčinu úmrtí není tak snadné, jak se zdá

„Kdyby byla WHO co k čemu, tak by konečně měla určit statistiku, aby to ve všech zemích dělali stejně – speciálně dnes, když už se v Evropě vymýšlí kromě červené barvy i tmavě červená a berou se v potaz statistiky, které jednotlivé země vykazují.“

Ludvík poukazuje na fakt, že v důsledku těchto informací se obyvatelé některých států mohou dostat do izolace. A jako velmi nekorektní vnímá v tomto světle postup sousedního Německa, které Čechům svou hranici uzavřelo. Při přechodu požaduje registraci, negativní test a nástup do karantény.

Příkladem je pacient v terminálním stádiu nádorového onemocnění, který dostane covid. To si myslím, že měl ministr Blatný na mysli.
Miloslav Ludvík

Host Speciálu Lukáše Matošky poukazuje na šedou zónu, s níž je potřeba se napříště vypořádat:

„Typickým příkladem je pacient v terminálním stádiu nádorového onemocnění s velmi infaustní prognózou, kdy je jen na paliativní léčbě, a dostane covid. Tam se bude velmi obtížně určovat, co bylo pravou příčinou úmrtí. A to si myslím, že měl ministr Blatný na mysli.“

Čtěte také

Pokud chceme lidi k očkování dostat, musí být rezervační systém přívětivější, varuje datový novinář

Na druhou stranu je ale i podle Ludvíka třeba uznat nepochybný nárůst celkového počtu úmrtí. Jako signifikantní vnímá skokové zvýšení čísel v období, kdy koronavirová nákaza v říjnu pronikla k institucionalizovaným seniorům – tedy do domovů důchodců nebo domů s pečovatelskou službou.

Vedle nutnosti jasně stanovit příčinu úmrtí, bychom se ale měli zaměřit i na jiné aspekty nepříznivé statistiky, myslí si. „Měli bychom si určit, nakolik se na čísle nadúmrtí podílela přijatá opatření – třeba to, že byla zastavena elektivní péče v nemocnicích, nebo že se nepodařilo ochránit zmíněné domovy seniorů,“ tvrdí.

Pokud se povede stanovit, kdy byl příčinou smrti přímo covid-19 a kdy šlo o důsledek stávající situace, můžeme se poučit pro příště. „Covid totiž určitě není poslední pandemie, která nás potkala,“ uzavírá Miloslav Ludvík.

Psycholog: Ministr by měl předvídat

Slova Jana Blatného o tom, že zemřelých v důsledku koronavirové nákazy může být v Česku méně, než uvádí oficiální statistika ministerstva zdravotnictví, našla ohlas u dezinformačních webů.

Čtěte také

Psycholog Klimeš: Senioři nejsou ignoranti. Dělají se opatření v jejich prospěch, o která nestojí

„Myslím si, že v tak vysoké pozici by mohl ministr předvídat, že jeho výrok překroutí nějaký dezinformační web,“ hodnotí Jiří Šípek z Katedry psychologie při Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.

„Vždyť tam není sám, má přece skupinu lidí, která se snaží poradit. Za sebe si myslím, že by se předvídat mělo a dalo – zvláště v této vypjaté době.“

Za sebe si myslím, že by se předvídat mělo a dalo – zvláště v této vypjaté době.
Jiří Šípek

Psycholog upozorňuje i na problematiku clickbaitových titulků, k nimž sahají nejen dezinformační weby, a připomíná, že první reakcí na zavádějící titulek bývá emoce, která následně může přehlušit jakákoli racionální, solidní a slušná data, která jsou dále předložena.

I o úmrtích spojených s pandemií koronaviru by se tedy mělo mluvit tak, abychom nebyli bombardování emocemi, které ohluší klidný hovor, myslí si psycholog.

„Debata navíc musí k něčemu vést. Mluví se o aktivním naslouchání – diskuse má vypadat tak, že jsem schopen vyslechnout a porozumět názoru, který je mi prezentován. A měl bych taky být schopen shrnout to, co ta druhá strana říká, a pak třeba říct: ‚Ne, mám jiný názor.‘“

Shrnutí výroků ministra Blatného i další komentáře uslyšíte v audiozáznamu Speciálu Lukáše Matošky.