Norsko řeší případy úmrtí seniorů po očkování. Jestli za to může vakcína, zatím nevědí, píše CNN

19. leden 2021, aktualizováno
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Očkování proti onemocnění Covid-19

Norští lékaři přezkoumávají 23 případů úmrtí seniorů, kterým byla podána vakcína proti nemoci covid-19 od firem Pfizer-BioNTech, píše CNN. Pokoušejí se zjistit, jestli ke zhoršení jejich stavu a následné smrti nepřispěla reakce na očkovací látku. 

Vedlejší účinky vakcíny jsou vzácné a obvykle mírné, u nemocných a oslabených pacientů by ale mohly způsobit závažnější potíže.

Aktualizováno:
Manipulativní tvrzení, že v důsledku očkování vakcínou firmy Pfizer zemřelo v Norsku 23 seniorů (někdy udáváno i číslo 33). Tvrzení vychází z reálného základu, kdy norská zdravotnická zařízení očkovala i seniory v závěrečné fázi smrtelných nemocí a v některých případech mohly u těchto pacientů s extrémně narušeným zdravím běžné vedlejší účinky (např. zvýšená teplota) urychlit úmrtí.
Lékařský ředitel Norské lékové agentury (Legemiddelverket) Steinar Madsen označil ruskými a čínskými kanály šířené zprávy o nebezpečnosti západních vakcín za státní propagandu, cílenou na propagaci vlastních vakcín.
zdroj: Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty

Norsko mezitím upravilo směrnice pro očkování tak, aby lékaři u každého pacienta pečlivě vyhodnotili, jestli přínos očkování převažuje nad riziky možných vedlejších účinků.

Norská vládní agentura pro léčiva poznamenala, že všechna úmrtí, ke kterým došlo v horizontu několika dní po očkování, jsou přezkoumávána.

Čtěte také

Společnost Pfizer ve svém vyjádření pro CNN uvedla, že s norskými úřady spolupracuje na sběru veškerých relevantních dat. Dodala, že Norsko, podobně jako jiné země, začalo s očkováním u seniorů v pečovatelských zařízeních. Řada z nich má vysoký věk a zhoršený zdravotní stav, někteří jsou nevyléčitelně nemocní. Zatím prý ale nic nenaznačuje, že by počet úmrtí byl nad hranicí běžného stavu.

Blíží se olympiáda v Tokiu?

Zahajovací ceremoniál letních olympijských her přeložených na letošek bude oproti původním plánům mnohem skromnější, píše deník The Times.

Úvodní akce olympiády se mělo účastnit 11 tisíc atletů, nakonec jich bude jen 6 tisíc. Rozhodnutí padlo po měsících sporů mezi pořadatelským Tokiem a Mezinárodním olympijským výborem o tom, jak je třeba nastavit bezpečností opatření, aby hry nevyvolaly masivní nárůst přenosů covidu.

Čtěte také

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že japonská veřejnost je většinově proti pořádání olympiády. I když premiér Jošihide Suga trvá na uspořádání akce, japonští úředníci a politici soukromě i veřejně říkají, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo, a je možné, že se hry konat nebudou.

Pro prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha by jejich zrušení bylo potupné, píše The Times. Poprvé v jejich historii by se totiž rušily v době míru.

Vzhledem k dlouholeté přípravě a velkým investicím je i v zájmu japonské vlády, aby se letní olympijské hry konaly. Na druhé straně, uvažují v The Times, premiér Suga musí brát v potaz i otázku vlastní politické budoucnosti. Na podzim totiž budou parlamentní volby. Předseda vlády proto musí rozlousknout dilema, jestli hry pořádat v tak rizikové situaci a navzdory veřejnému mínění.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravila Tea Veseláková, najdete v audiu.

Spustit audio

Související