Sdílená otcovství amazonských indiánů

V mnoha tradičních jihoamerických kulturách je promiskuita zcela normální součástí života. To, že by muž žárlil na partnery své manželky, by v některých společnostech bylo dokonce považováno za projev nevychovanosti. Mezi preferované partnery často patří bratranci a odmítnout některého z nich by bylo obzvlášť hrubé. Nemít žádné mimomanželské vztahy by zase bylo považováno za neobvyklé až výstřední. Dřívější studie naznačily, že podobně liberální je přístup k dětem. Pokud se ženě narodí dítě, jsou za jeho otce považováni všichni muži, se kterými udržovala sexuální vztahy. Indiáni věří, že každý z těchto mužů je částečným biologickým otcem dítěte a jako takový za ně nese svůj díl zodpovědnosti. Otázkou však bylo, nakolik je princip „sdílených otcovství“ mezi indiány rozšířený.

Antropolog Robert Walker z Missourské univerzity jej hledal u 128 kultur, které obývají nížiny Jižní Ameriky. Zjistil, že sdílená otcovství se vyskytují u celých 70 % z nich. Tak vysoké procento vysvětluje výhodami, které z takového uspořádání plynou všem zúčastněným stranám. Ženám a dětem se dostává podpory z více stran a pokud by matka ovdověla, dítěti přesto nějaký ten otec zůstane. Pro muže je zase výhodné to, že s dalšími muži své partnerky mohou uzavírat spojenecké vztahy. Walker také spekuluje, že sdílená otcovství utužují rodinné vztahy, podobně jako když v jiných kulturách bratři sdílejí své manželky.

Zdroj: University of Missouri