Samozvaný Islámský stát v Afghánistánu sílí

Bojovníci Talibanu

Afghánská vláda odvolala dočasný klid zbraní s hnutím Tálibán, který vyhlásila u příležitosti svátku íd al-fitr na konci ramadánu, informuje server americké stanice CNN.

Prezident Ašraf Ghaní oznámil, že afghánské bezpečnostní síly mohou operace proti povstalcům obnovit. Vláda vyhlásila příměří jednostranně. Tálibán ho dodržoval, ale jen tři dny a 17. června začal znovu útočit na vládní cíle.

Vláda je ochotna uznat Tálibán, na obzoru IS

Ghaní rovněž řekl, že jeho kabinet usiluje o mírová jednání s Tálibánem a doufá, že se hnutí promění v politickou skupinu. Prezident uvedl už v únoru, že Kábul chce v rámci potenciální dohody o míru uznat Tálibán za legitimní politické uskupení.

Během klidu zbraní byly vidět neobvyklé výjevy – v mnoha částech země si tálibové potřásali rukou a objímali se s afghánskými vojáky. Příměří však provázelo i krveprolití. V provincii Nangarhár došlo k sebevražednému útoku, který si vyžádal desítky mrtvých. Přihlásil se k němu takzvaný Islámský stát, jenž se ke klidu zbraní nepřipojil, upozorňuje CNN

Tvrdý oříšek pro koalici

Afghánská odnož samozvaného Islámského státu v několika posledních letech výrazně posílila, přestože na ni mohutně útočí mezinárodní koalice pod vedením Spojených států i afghánské síly, dodává americký server Washington Examiner. Řekl mu to představitel ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován.

Také členové Kongresu připustili, že organizace Islámský stát v Afghánistánu je obzvlášť tvrdý oříšek. Podle Bena Cardina zástupce demokratů v zahraničním výboru Senátu, je problém v tom, že úsilí ve středoasijské zemi nebylo nikdy dotaženo do konce a zejména venkov nemá silnou vládu. Koalice byla velmi úspěšná v boji proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku, ale v Afghánistánu se džihádistům daří vyhledávat zranitelné oblasti, myslí si senátor.

Rusko versus USA na afghánském poli

Afghánistán má pro Islámský stát také tu výhodu, že mu tamější obchod s drogami poskytuje důležité finanční prostředky. Radikální islamisté komplikují už tak dost obtížnou bezpečnostní situaci v zemi, která bojuje s povstalci z Tálibánu. 

Bojovníci afghánského hnutí Taliban

Zároveň hraje samozvaný Islámský stát roli i v širší otázce soupeření Ruska se Spojenými státy. Američtí generálové a diplomaté Moskvu obviňují, že stejně jako Pákistán a Írán podporuje Tálibán. Ruští diplomaté zase tvrdí, že Washington dodává zásoby Islámskému státu.

Neoznačené helikoptéry

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova prý existují důkazy, že americké vrtulníky v určitých oblastech „cosi“ shazují a přistávají tam „neoznačené helikoptéry“ a zase odlétají. Svědkové podle něj potvrdili, že se stroje vracely na základny, kde byli i Američané. 

Představitelé ve Washingtonu taková nařčení odmítají. Naopak zdůrazňují, že americké síly shodily v Afghánistánu loni v dubnu největší nejadernou bombu amerického arzenálu na síť tunelů Islámského státu a zabily 94 džihádistů.

Informační válka

Rusko-americká slovní přestřelka zesílila v loňském roce. Velení amerického letectva oznámilo, že americké letouny shodily jen v říjnu 2017 celkem 653 bomb oproti 203 o rok dříve. Podle expertů svědčí ruské slovní výpady o tom, že Moskva chce s Washingtonem v Afghánistánu soupeřit.

K takovému úsilí patří rovněž informační válka, poznamenává bývalý poradce americké armády v Afghánistánu Seth Jones. Myslí si, že Rusové přijali strategické rozhodnutí soupeřit s Amerikou v severní Africe, v Libyi, na různých místech Blízkého východu, v Jižní Asii i Asii obecně. 

Přinejmenším omezená podpora Tálibánu

Jestli bude Donald Trump s Vladimirem Putinem na červencovém summitu projednávat i otázku ruského vměšování v Afghánistánu, ruský prezident patrně opáčí, že Američané neměli vstupovat do boje proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii bez souhlasu jejího prezidenta Bašára Asada, myslí si Washington Examiner. To ale podle analytiků neznamená, že se Rusko pokusí zasáhnout v Afghánistánu otevřeně.  

Bývalý vojenský poradce Jones je přesvědčený, že je to rudá čára, kterou Rusové nepřekročí. I on však říká, že v posledních letech začali poskytovat „přinejmenším omezenou podporu“ Tálibánu – tedy skupině, která zabíjí Američany. To je velmi vážné, zdůraznil expert.

Příměří dává důvody k optimismu

Tato podpora přitom přichází v době, kdy američtí představitelé vidí v nejdelší válce Ameriky důvod k optimismu. Úspěch krátkého příměří mezi Tálibánem a vládou v Kábulu, vůbec prvního v sedmnáct let dlouhém konfliktu, vzbudil naděje, že někteří předáci a bojovníci Tálibánu mají schopnost a možná i zájem boje ukončit.

Podle již dříve citovaného nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí dodržení klidu zbraní ukázalo, že Tálibán své lidi ovládá, ale také že jeho vůdci chtějí být Afghánci a dodržovat afghánské kulturní a náboženské zvyky.

Američané usazení blízko ruských hranic

Možná, že motivaci Ruska podporovat Tálibán anebo přinejmenším tuto pomoc ospravedlnit posílila existence Islámského státu v Afghánistánu – skupiny se vzájemně považují za nepřítele a obě pak bojují i proti Spojeným státům. Lavrov také připomněl, že severní Afghánistán leží v těsné blízkosti „zóny odpovědnosti“ Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, v jejímž čele Rusko stojí.

I když však mají Rusové obavy z terorismu, nepřejí si, aby se Američané v Afghánistánu usadili, zdůrazňuje bývalý armádní poradce Jones. Měli by pak své jednotky, včetně bojových letounů a speciálních komand, v zemi, která sousedí s Íránem a Čínou a není daleko od Ruska, upozornil.

Jakákoli možnost vyšachovat USA

Tak či onak, Rusové zatím další kroky teprve zvažují a volí jen určitou míru soupeření, řekl nedávno v americkém Kongresu zástupce ministerstva zahraničí. Je to však znamení, že Moskva bude hledat jakoukoli příležitost k tomu, aby se v Afghánistánu stala hlavním hráčem a vyšachovala Spojené státy, varuje server Washington Examiner.

Spustit audio

Související