Samozvaný Islámský stát v Afghánistánu sílí

Prezident Ašraf Ghaní oznámil, že afghánské bezpečnostní síly mohou operace proti povstalcům obnovit. Vláda vyhlásila příměří jednostranně. Tálibán ho dodržoval, ale jen tři dny a 17. června začal znovu útočit na vládní cíle.

Vláda je ochotna uznat Tálibán, na obzoru IS

Ghaní rovněž řekl, že jeho kabinet usiluje o mírová jednání s Tálibánem a doufá, že se hnutí promění v politickou skupinu. Prezident uvedl už v únoru, že Kábul chce v rámci potenciální dohody o míru uznat Tálibán za legitimní politické uskupení.

Během klidu zbraní byly vidět neobvyklé výjevy – v mnoha částech země si tálibové potřásali rukou a objímali se s afghánskými vojáky. Příměří však provázelo i krveprolití. V provincii Nangarhár došlo k sebevražednému útoku, který si vyžádal desítky mrtvých. Přihlásil se k němu takzvaný Islámský stát, jenž se ke klidu zbraní nepřipojil, upozorňuje CNN. 

Tvrdý oříšek pro koalici

Afghánská odnož samozvaného Islámského státu v několika posledních letech výrazně posílila, přestože na ni mohutně útočí mezinárodní koalice pod vedením Spojených států i afghánské síly, dodává americký server Washington Examiner. Řekl mu to představitel ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován.

Také členové Kongresu připustili, že organizace Islámský stát v Afghánistánu je obzvlášť tvrdý oříšek. Podle Bena Cardina zástupce demokratů v zahraničním výboru Senátu, je problém v tom, že úsilí ve středoasijské zemi nebylo nikdy dotaženo do konce a zejména venkov nemá silnou vládu. Koalice byla velmi úspěšná v boji proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku, ale v Afghánistánu se džihádistům daří vyhledávat zranitelné oblasti, myslí si senátor.

Rusko versus USA na afghánském poli

Afghánistán má pro Islámský stát také tu výhodu, že mu tamější obchod s drogami poskytuje důležité finanční prostředky. Radikální islamisté komplikují už tak dost obtížnou bezpečnostní situaci v zemi, která bojuje s povstalci z Tálibánu. 

Afghánistán má pro Islámský stát také tu výhodu, že mu tamější obchod s drogami poskytuje důležité finanční prostředky|foto: isafmedia

Zároveň hraje samozvaný Islámský stát roli i v širší otázce soupeření Ruska se Spojenými státy. Američtí generálové a diplomaté Moskvu obviňují, že stejně jako Pákistán a Írán podporuje Tálibán. Ruští diplomaté zase tvrdí, že Washington dodává zásoby Islámskému státu.

Neoznačené helikoptéry

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova prý existují důkazy, že americké vrtulníky v určitých oblastech „cosi“ shazují a přistávají tam „neoznačené helikoptéry“ a zase odlétají. Svědkové podle něj potvrdili, že se stroje vracely na základny, kde byli i Američané. 

Představitelé ve Washingtonu taková nařčení odmítají. Naopak zdůrazňují, že americké síly shodily v Afghánistánu loni v dubnu největší nejadernou bombu amerického arzenálu na síť tunelů Islámského státu a zabily 94 džihádistů.

Informační válka

Rusko-americká slovní přestřelka zesílila v loňském roce. Velení amerického letectva oznámilo, že americké letouny shodily jen v říjnu 2017 celkem 653 bomb oproti 203 o rok dříve. Podle expertů svědčí ruské slovní výpady o tom, že Moskva chce s Washingtonem v Afghánistánu soupeřit.

K takovému úsilí patří rovněž informační válka, poznamenává bývalý poradce americké armády v Afghánistánu Seth Jones. Myslí si, že Rusové přijali strategické rozhodnutí soupeřit s Amerikou v severní Africe, v Libyi, na různých místech Blízkého východu, v Jižní Asii i Asii obecně. 

Přinejmenším omezená podpora Tálibánu

Jestli bude Donald Trump s Vladimirem Putinem na červencovém summitu projednávat i otázku ruského vměšování v Afghánistánu, ruský prezident patrně opáčí, že Američané neměli vstupovat do boje proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii bez souhlasu jejího prezidenta Bašára Asada, myslí si Washington Examiner. To ale podle analytiků neznamená, že se Rusko pokusí zasáhnout v Afghánistánu otevřeně.  

Bývalý vojenský poradce Jones je přesvědčený, že je to rudá čára, kterou Rusové nepřekročí. I on však říká, že v posledních letech začali poskytovat „přinejmenším omezenou podporu“ Tálibánu – tedy skupině, která zabíjí Američany. To je velmi vážné, zdůraznil expert.

Příměří dává důvody k optimismu

Tato podpora přitom přichází v době, kdy američtí představitelé vidí v nejdelší válce Ameriky důvod k optimismu. Úspěch krátkého příměří mezi Tálibánem a vládou v Kábulu, vůbec prvního v sedmnáct let dlouhém konfliktu, vzbudil naděje, že někteří předáci a bojovníci Tálibánu mají schopnost a možná i zájem boje ukončit.

Podle již dříve citovaného nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí dodržení klidu zbraní ukázalo, že Tálibán své lidi ovládá, ale také že jeho vůdci chtějí být Afghánci a dodržovat afghánské kulturní a náboženské zvyky.

Američané usazení blízko ruských hranic

Možná, že motivaci Ruska podporovat Tálibán anebo přinejmenším tuto pomoc ospravedlnit posílila existence Islámského státu v Afghánistánu – skupiny se vzájemně považují za nepřítele a obě pak bojují i proti Spojeným státům. Lavrov také připomněl, že severní Afghánistán leží v těsné blízkosti „zóny odpovědnosti“ Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, v jejímž čele Rusko stojí.

I když však mají Rusové obavy z terorismu, nepřejí si, aby se Američané v Afghánistánu usadili, zdůrazňuje bývalý armádní poradce Jones. Měli by pak své jednotky, včetně bojových letounů a speciálních komand, v zemi, která sousedí s Íránem a Čínou a není daleko od Ruska, upozornil.

Jakákoli možnost vyšachovat USA

Tak či onak, Rusové zatím další kroky teprve zvažují a volí jen určitou míru soupeření, řekl nedávno v americkém Kongresu zástupce ministerstva zahraničí. Je to však znamení, že Moskva bude hledat jakoukoli příležitost k tomu, aby se v Afghánistánu stala hlavním hráčem a vyšachovala Spojené státy, varuje server Washington Examiner.