Islámský stát se po své porážce promění v kyberchalífát. Teror v Evropě tím ale neskončí

11. prosinec 2017

Válka proti takzvanému Islámskému státu v Iráku definitivně skončila a džihádisté už v zemi neovládají žádné území, přináší britský Daily Telegraph oznámení iráckého premiéra Hajdara Abádího. Podle něj irácké síly skupinu vyhnaly z posledních útočišť a Irák má teď plnou kontrolu nad svými hranicemi se Sýrií.

Premiérův projev ukončil operaci, která začala začátkem roku 2014 po vpádu samozvaného Islámského státu do země ze Sýrie. Během několika měsíců radikálové obsadili značnou část severního Iráku, včetně Mosulu, a hrozili útokem i iráckému Kurdistánu. Navzdory jejich nynější deklarované porážce je ale pravděpodobné, že budou dál útočit na armádu i civilisty.

Proměna po letech

Podle serveru americké stanice Fox News boje proti islamistické organizaci neskončí – jen se posunou do nové fáze. Terorismus není ani zdaleka poražen. Jen se teď výrazně změní, varuje studie neziskového amerického Investigativního projektu o terorismu (IPT).

Džihádisté už podle ní nebudou útočit z nějaké zeměpisné základny, kde mohli terorizovat místní obyvatelstvo, vyvážet terorismus do sousedních zemí a plánovat údery na celém světě. Promění se ve „virtuální chalífát“, který už teď sílí a podněcuje terorismus v kyberprostoru.

Skupiny jako Islámský stát a Al-Káida začnou vymýšlet nové způsoby, jak vést džihád a ve své válce pokračovat. Není to ale nic nového. V posledních 35 letech jsme byli svědky významných změn islámských hnutí, od návratu zahraničních mudžáhidů, kteří bojovali proti Sovětům v Afghánistánu, přes zrod Al-Káidy až po vznik organizace Islámský stát nebo zdecimování Al-Káidy v Iráku jednotkami americké koalice.

Autor článku se domnívá, že nyní výrazně klesne počet lidí zabitých teroristy na celém světě. Podle něj výzkumy ukazují, že to tak bývá, když se proti terorismu aktivně a přímo bojuje. Množství obětí útoků naopak roste tehdy, když se teroristická hrozba přehlíží nebo se jí ustupuje. Irák, Sýrie a Libye by si tak nyní mohly trochu vydechnout.

Logo

Evropští mrtví jsou nejcennější

Zemí s největším počtem obětí terorismu se teď zřejmě stane Afghánistán. Ani po 16 letech konfliktu nemá žádnou účinnou strategii, která by proti němu bojovala, zmírnila ho a porazila.

Příští rok budou terčem extremistů státy se slabou vládou a početnějším muslimským obyvatelstvem, jako Čad, Mali, Niger, Alžírsko, Maroko nebo Tunisko, ale i Filipíny a Indonésie. Tam se také radikální islámské skupiny pokusí vybudovat nové základny.

Budou ale usilovat i o pokračování džihádu na Západě, kde zatím oběti teroristických útoků tvoří jen necelé jedno procento z celosvětového množství. I menší údery v západních městech s nevelkým počtem mrtvých však mají pro teroristy obrovskou propagandistickou i motivační hodnotu. Živnou půdou pro ně mohou být i uprchlíci, kteří přicházejí do Evropy.

Tuto hrozbu exponenciálně zvyšuje i neschopnost Evropské unie dospět ke shodě v otázce přístupu k bojovníkům takzvaného Islámského státu, kteří se vracejí domů. Radikální skupiny budou pro své stoupence hledat novou motivaci i nové způsoby, jak zabíjet více lidí a působit větší škody. A musíme být připraveni i na boj proti virtuálnímu chalífátu v kyberprostoru, zdůrazňuje Fox News.

autor: gzb
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.