Saka, v kterých mrzne pozadí
Florencie se dvakrát ročně stává dějištěm prestižní přehlídky pánské módy Pitti Immagine Uomo. Toskánská metropole má k tomu ty nejlepší historické i kulturní předpoklady.
Za rozvojem středověkého města, které už v roce 1293 mělo svou vlastní ústavu, stál především textilní průmysl reprezentovaný cechovními společnostmi. Ty také přímo rozhodovaly o politice.
Po překonání první a nejzávažnější morové rány se v roce 1348 začínají objevovat první známky obrody společnosti. Renesanční Florencie se stává rodištěm i působištěm literárních géniů, malířů, sochařů a architektů.
Znalec renesančního života, Jacobo Burckhardt (1818 – 1897) píše: „Itálie už ve čtrnáctém století ví málo o falešné skromnosti a pokrytectví vůbec; nikdo se nebojí být nápadný, zdát se jiný než ostatní; už kolem roku 1390 neexistuje ve Florencii v mužském oblečení žádná panující móda, každý se snaží oblékat podle vlastního stylu.“
„To, co představují italští malíři jako dobový kroj, je to nejkrásnější a nejslušivější, co tehdy v Evropě bylo, jen přesně nevíme, jestli je to vládnoucí a zda to zobrazují správně. Tolik je ale jisto, že nikde se nekladl tak velký důraz na kroj jako v Itálii. Je to a byl národ marnivý. Nadto ale počítali i vážní lidé, jak jen možné krásné a vhodné šaty k dovršení osobnosti pořídit,“ pokračuje Burckhardt.
Od 19. století byla Florencie místem života mnoha uměnímilovných Angličanů a po druhé světové válce i Američanů. „Například na sklonku 19. století přijel do Florencie Oskar Wild a tvrdil prý, že chce vypadat nenápadně. On, milovník módy. A i kdyby se upozadil v oblékání, což nepředpokládám, tak určitě by se za ním otočil každý Ital. Jeho vysoká postava Italy malého vzrůstu přímo ohromovala,“ říká Jana Máchalová, jeden z hostů pořadu Historie Plus.
Došlo tak k propojení a vzájemnému ovlivňování konzervativní anglické módy s italskou hravostí a lehkostí. Tento trend trvá do současnosti, jak je vidět právě na přehlídkách Pitti Immagine Uomo.
Pro oblast našich zeměpisných šířek platí poněkud drsnější způsoby v oblékání, dáváme přednost spíše pohodlnosti a praktičnosti než osobitému vyjádření, jak už v minulosti zaznamenali někteří Italové při cestách českých kavalírů a šlechticů na Apeninský poloostrov.
„Italové mají totiž mimořádně vyvinutý smysl pro módu a nebojí se na sebe tímto způsobem upozornit,“ komentuje svou nedávnou návštěvu ve Florencii návrhářka Helena Fejková a považuje smysl pro módu za součást výtvarného citu člověka, „ s nímž se buď narodí anebo ho zkrátka nemá, je to velmi individuální.“
Pořad Historie Plus si můžete poslechnout v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
