S šátkem do práce?

27. únor 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03326744.jpeg

Někteří čeští zaměstnavatelé se obávají, že muslimské migrantky nebudou schopny odvádět kvalitní práci kvůli své víře. Vidí problém v tom, že tyto ženy nosí muslimský šátek. Poradna pro integraci naopak podporuje zaměstnávání a samostatné podnikání žen z muslimských komunit prostřednictvím vzdělávání a poradenství.

Účastnice projektu byly skupinou žen z tradičních muslimských komunit žijících u nás, které, jsou znevýhodněny nebo i ohroženy při vstupu na trh práce. Dlouhodobě nemají práci, ale zato mají jazykovou bariéru a odlišné kulturní zvyky.

Poradna pro integraci jim věnovala tříletý integrační projekt a zaměřila se na cizinky ze třetích zemí s různými typy pobytového statusu, které žily v Ústeckém a Středočeském kraji. Projekt jim nabídl řadu vzdělávacích aktivit, pracovně právní poradenství, rekvalifikační kursy a také kvalitativní výzkum.

Projektu se zúčastnilo na 50 žen. Nejčastěji měly mezi 40 a 49 lety. Šestnáct mělo vysokoškolské vzdělání, 13 středoškolské a 11 základní. Nejvíce jich pocházelo z Kazachstánu až 23, potom ze Sýrie 14, ten zbytek je z Maroka, Pákistánu, Jemenu, Tuniska, Afghánistánu, Alžírska. Co se týká délky pobytu nejvíce žen tu žije 5 až 6 let.

Polovina z těchto žen v zemi původu nepracovala.

Pojem tradiční rodiny byl ponechám poněkud otevřený. Tým projektu to nedefinoval. Nechávali to spíše na tom, že pokud ty ženy cítí, že jsou z tradičních muslimských rodin, tak se přihlásí a projekt jim poskytne pomoc. Většinou se to projevovalo tím, že ženy byly zahaleny nebo měly hidžab a to znamená, že to byl jeden z faktorů, který mohl ovlivnit to, jakým způsobem se jim vede nebo by se jim mohlo vést na trhu práce.

Čtěte také

Na projektu se samozřejmě podíleli i zaměstnavatelé. Cílem bylo přiblížit jim, to že styl oblékání by neměl být rozhodující faktor pro to, jestli je někdo schopný nějakou práci vykonávat nebo ne. Ačkoliv to v některých profesích může hrát roli, je spousta profesí ve kterých jiné odívání nehraje žádnou úlohu.

Češi mají k imigraci velmi negativní postoj. To potvrdil i výzkum veřejného mínění v členských a kandidátských zemích Evropské unie, provedený koncem roku 2014. Česko se umístilo na předposledním místě ze sledovaných 28 států. Zároveň si ale právě možnosti svobodně cestovat a pracovat jinde v EU Češi velmi cení.

Univerzální návod týkající se žen z tradičních muslimských komunit není možný. Na získané informace a zkušenosti z projektu je možné se dívat jako na zvláštní přínos migračním publikacím - nachází se v „Příručce pro integraci žen z tradičních muslimských komunit na trh práce v ČR."

To je důležité pro formování sociální politiky v tom aspektu, může být přínosné i pro odbornou a laickou veřejnost, protože se více dozvědí o ženách muslimkách, oddělených jaksi od nás šátkovou bariérou. Evidentní je, že projekt působil interaktivně, že posunul integrační čáry těchto žen. Dalo by se říci, že také svým způsobem zařadil Česko do okruhu zemí, které přece mohou nabídnout příklady dobré praxe.

autoři: Jan Blažek , Goranka Oljača
Spustit audio