S drony na kůrovce. Poznat co nejdříve napadený strom pomáhají vědcům speciální senzory
V univerzitních lesích východně od Prahy pokračuje světově unikátní projekt na monitoring kůrovců. Vědci České zemědělské univerzity do něj zapojují biochemiky, fyziology, entomology, ale třeba i piloty dronů. Právě oni by totiž v budoucnu mohli díky speciálním kamerovým senzorů odhalit napadený strom dřív, což by mohlo výrazně pomoci nejen v boji s kůrovcovou kalamitou.
„Dron sbírá fotografie, ale ne takové jako klasický RGB foťák s třemi kanály: červenou, zelenou a modrou. Náš dron sbírá celkem 270 kanálů. Takže detekuje i blízké infračervené a okrajové červené spektrum. To znamená, že pomocí intenzity odraženého slunečního záření může zaznamenat i stromy, které mají nižší aktivitu fotosyntézy, což právě ukazuje na napadení kůrovcem,“ popisuje jeden z pilotů dronu Martin Slavík z ČZU.
Čtěte také
Při napadení kůrovcem stromy postupně ztrácí zelenou barvu a pomalu reznou. Dřív, než je to patrné i očima, by to podle vedoucího projektu Romana Modlingera z ČZU mohly zaznamenat právě citlivé multispektrální senzory.
Svým rozsahem a zapojením nejrůznějších vědců nemá podle něj tento projekt obdoby.
„Nejvíc podobných studií se dělalo až potom, co kůrovec strom opustí. My se ale snažíme zachytit ten první okamžik změny. A pak její průběh. I to, jak je strom životaschopný. Právě tato kombinace je unikátní,“ uzavírá Roman Mondlinger s tím že i když kůrovce letos výrazně zbrzdilo deštivé jaro, kalamita na většině území stále trvá.
Poslechněte si reportáž Ondřeje Ševčíka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
