Smrku máme moc a na špatných místech, vysvětluje problém s kůrovcem profesor Turčáni

„Tento rok, když budeme mít štěstí, tak díky chladnějšímu počasí budou jen dvě generace kůrovce a to ve vyšších polohách. V minulých letech jsme vždy měli tři,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo prorektor pro strategii České zemědělské univerzity Marek Turčáni.

Počet generací je ústředním faktorem v boji proti kůrovci, protože v každé další generaci je desetkrát víc brouků než v předchozí. „Minulý rok bylo poškozeno asi 30 milionů kubíků porostů, letos to může být až 40 v závislosti na počasí.“

Nejefektivnějším způsobem, jak bojovat proti kůrovci, je kůrovec sám, protože když lesní porosty sežere, tak nemá další potravu a populace zaniknou.
Marek Turčáni

Kůrovcová kalamita nyní vrcholí na Vysočině, ale začíná se objevovat už na jihu Čech. „I tam jsou velké plochy napadených porostů a zaznamenáváme významný nástup v západních Čechách.“

„Dnes jsme v situaci, kdy se kůrovcovou kalamitu nemůže podařit zvládnout, protože jeho populace je obrovská... Máme ještě šanci tam, kde nedošlo k rychlému rozjezdu, proces zpomalovat, ale i tak nás kalamita dostihne.“

Proto teď záleží, jak budou zakládány nové lesy. „Odhaduje se, že až 30 % lesní plochy bude moci být pokryto smrkem bez toho, aby docházelo k takovým kalamitám... Teď se rozhoduje o tom, jak budou české lesy vypadat. Neměli bychom zalesňovat rychle a odfláknout to.“

Největší problém je, že jsme významně změnili druhové zastoupení stromů. Kdysi tu bylo smrku 7 %, teď ho máme 50 % a i tam, kde nikdy nerostl. Takže v hospodářských lesích, kde se smrk převážně využívá, je kalamita obrovská... Kdybychom tu stále měli těch 7 % smrků, nikdy by tento problém tak výrazně nenastal.
Marek Turčáni

„Nedokážeme odhadnout, jak se bude vyvíjet klima na našem území. V každém případě bychom se měli snažit o to, aby naše lesy byly pestré, byly tam dřeviny, které jsou schopny tolerovat delší období sucha.“

Řešením by mohlo být vědecky a podle stanovených pravidel přinášet některé druhy dřevin z jižní Evropy. „O těch si teď myslíme, že tady nemají co dělat, ale možná v budoucnu můžou být základem odolnějších lesů.“

Čtěte také

Nejen kůrovec, ale i kloubnatka smrková masivně ničí stromy

„Nemusí se ani měnit dřeviny,“ dodává vědec. „Možná sem jen přineseme smrk ze Slovinska, který je lépe adaptovaný na sucho nebo jedli ze střední Itálie. Zatím ale tyto názory narážejí na konzervativismus.“

Turčáni doporučuje opustit jakékoliv lesní monokultury. „Měli bychom se snažit, aby lesy byly pestré, protože když máte na hektaru půdy deset druhů stromů a nastane pro jeden druh problém a vyhyne, máte devět dalších.“

„V současnosti máme dostatek poznatků, abychom mohli modelovat změnu areálu a to, jak se budou posouvat fyziologická optima jednotlivých stromů. Víme, že smrk se posouvá směrem nahoru, některé druhy z Balkánu budou za chvíli už tady,“ shrnuje Marek Turčáni.