Rychetský nechválil změnu valorizace penzí, ale jednotu prezidenta a vlády, věří právník Rozehnal

Ústava výslovně stanovuje nutnost nezávislosti ústavních soudců, připomíná v Pro a proti Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Důvody pro obavy z nestrannosti tady spíš jsou.
Aleš Gerloch

Aleš Rozehnal|foto:Jana Přinosilová

„Jejich nestrannost nemůže ohrožovat ani soudce sám a musí činit vše pro to, aby zůstal nestranný. Ve věcech jednání Ústavního soudu se má každý soudce zdržet vyjádření, takže tady důvody pro obavy z nestrannosti spíše jsou.“

„Pokud vím, tak se Pavel Rychetský vyjadřoval pouze k tomu, že je dobře, že prezident novelu o valorizaci důchodů podepsal. Nic víc, nic míň. Bylo by pro společnost ochuzující, kdyby byla zbavena osobních názorů soudců, nejen ústavních. Jsem rád, že máme ústavní soudce, o kterých vím, jaké mají názory,“ říká Aleš Rozehnal z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.

Společnost by byla ochuzena, kdyby byla zbavena osobních názorů soudců.
Aleš Rozehnal

Ten dodává, že předseda Ústavního soudu nebude rozhodovat, jestli prezident novelu měl, či neměl podepsat.

Aleš Gerloch, právník a profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

„On se bude vyjadřovat, zda je novela v rozporu s ústavním pořádkem, nebo není. A k tomu se nikdy nevyjadřoval.“

Podle Gerlocha je Rychetský tzv. politický člověk, a to se projevuje i v jeho činnosti. „Názory mají zaznít při jednání pléna Ústavního soudu a v diskuzi, ale předem je vyjadřovat není na místě.“

„Je vhodné takovéto vyjádření spíš nedávat. Navíc Rychetský na podzim loňského roku  řekl, že podporuje kandidaturu Petra Pavla, ačkoli ne jednoznačně. Ale celkově z toho může vyplynout, že tu je nějaký vztah k novému prezidentovi,“ vysvětluje Gerloch.

Rozehnal ale věří, že justice by měla být otevřená, aby ji veřejnost chápala a pak akceptovala její rozhodnutí.

„Musí komunikovat s veřejností, abychom věděli, jak soudci uvažují, kde je je jejich sociální a politické zakotvení. Pokud se soudní moc separuje od veřejnosti, přestává mít vztah k sociální realitě, veřejnost jí nerozumí a její rozhodnutí pak odmítá.“

Soudce si může říct své, ale až rozhodne

„Ústavní soudce může komunikovat směrem k veřejnosti, ale poté až rozhodne. Souhlasím, že má být jasné, proč se soud nějak rozhodl, ale to je uvedeno v rozhodnutí a jeho odůvodnění. Popřeli bychom princip nestrannosti rozhodování soudců, kdyby se každý měl před rozhodnutím vyjádřit a sledovat, jaké jsou hlasy ve veřejnosti,“ varuje Aleš Gerloch.

Čtěte také

Zpřesnit pravomoce hlavy státu? Netřeba. Důležité je mít prezidenta, který bude Ústavu ctít a naplňovat, míní Rychetský

Advokát opakuje, že Rychetského vyjádření nesměřovalo k ústavnosti nebo neústavnosti novely.

„Vyjadřoval se k tomu, že je správné, že prezident návrh podepsal a tedy k tomu, jak on vidí, že by měla fungovat moc výkonná. To, že se prezident ztotožní s názorem vlády, je určitým vyjádřením funkčnosti moci výkonné, tedy že stát bude fungovat,“ konstatuje Aleš Rozehnal.

Celé Pro a proti Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.