Rusové nedokáží na HIMARS reagovat. Ukazuje to jejich technologickou zaostalost, míní vojenský expert Petráš
Jihoukrajinské město Mykolajiv zažilo pravděpodobně nejhorší bombardování od začátku války. Ruská raketa zabila i jednoho z nejbohatších ukrajinských podnikatelů Oleksije Vadaturskyho. „Je možné, že byl cílem. Na druhou stranu je známo mnoho případů, kdy ruské rakety minuly cíl. Je naprosto možné, že technologická nedokonalost ruských raket způsobí, že minou,“ uvádí plukovník generálního štábu Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.
Podle něj může být bombardování přípravou na ofenzívu ve snaze odříznout Ukrajinu od přístupu k moři. Naopak snahu dobýt zpět město Cherson, které se nachází asi 60 kilometrů od Mykolajevu, ohlásila Ukrajina.
Čtěte také
„Daří se jim narušovat operační plán ruských sil. Především zásluhou systému HIMARS, který dokáže přesně likvidovat důležité taktické cíle. Ruské plány dostávají značné trhliny a není možné postupovat tak, jak si ruská armáda představovala,“ konstatuje vojenský expert.
Raketomety HIMARS prý významně mění charakter konfliktu. Jejich koncepce spočívá ve vypálení raket na cíl a co nejrychlejší opuštění palebného postavení, aby nebyl lokalizován a zničen protivníkem. „Je s podivem, že ruská strana toto nedokáže realizovat,“ podotýká Petráš.
To, že ruská armáda nedokáže efektivně likvidovat střely vyslané tímto systémem, odpovídá její celkové technologické zaostalosti.
Zdeněk Petráš
Ukrajinská armáda prý používá jednoduchou taktiku, kdy vystřelí klamnou raketu, na kterou ruská strana reaguje. Následně lokalizují místo, odkud byla vystřelena protiraketa včetně velitelského stanoviště, a zlikvidují ho.
„Proč ruská armáda nedokáže efektivně likvidovat střely vyslané tímto systémem, na to nedokáži odpovědět. Ale odpovídá to celkové technologické zaostalosti, kterou prezentují na ukrajinském bojišti,“ dodává.
Opotřebovávací válka
Přestože jsou nyní Ukrajinci schopni likvidovat důležité cíle a mají určitou převahu na straně kvality, tak dělostřelectvo jako takové je pouze podpůrným prostředkem a nelze jen s ním dosáhnout vítězství ve válce nebo získání převahy pro osvobození území.
Vyhlášení všeobecné mobilizace by oslabilo pozici Vladimira Putina a veřejné mínění by to nevnímalo příznivě.
Zdeněk Petráš
„Ukrajina by potřebovala vybavení pro jednotky, aby byly schopné manévru a palby v průběhu něj. Mám obavu, že takový potenciál se Ukrajině nedostane a nelze očekávat, že by se vypořádala s ruskými okupanty a dokázala systematicky osvobozovat území,“ uvádí Petráš s tím, že problémy má i ruská strana.
Očekává proto spíše opotřebovávací válku, kdy se protivníci budou hlavně ostřelovat. I přes ničení frontových skladů prý Rusko stále má velké zásoby munice, ale její technologická úroveň zřejmě nebude vysoká. A pokud bude Kreml trvat na původně deklarovaných cílech, bude muset mobilizovat průmysl pro válečnou výrobu.
Čtěte také
Problémem je ale podle Petráše i nedostatečný počet vojáků a přestože jsou ruské ztráty nižší, než Ukrajinci tvrdí, tak značně oslabují bojeschopnost invazní armády. Režim se je snaží nejrůznějšími způsoby nahradit, a to i s využitím žoldnéřů, zároveň prý ale nelze očekávat vyhlášení všeobecné mobilizace nebo jen některých ročníků.
„Především pak v případě personálu ruské národnosti. To by oslabilo pozici prezidenta Vladimira Putina a veřejné mínění by to nevnímalo příznivě,“ uzavírá.
Jaká je role Běloruska v rusko-ukrajinské válce? A čeho může Rusko na Ukrajině dosáhnout? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
