Rusnok: Naše daňová soustava nepřipomíná vyspělou západní zemi. Musíme se bavit o zvýšení mnoha daní, možná skoro všech

6. říjen 2022

Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 295 miliard, letošní zatím s 330 miliardami korun. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že takto se český stát ufinancovat nedá. „Současná situace je velice těžká. Chápu vyšší schodky, aby se neprohlubovaly problémy v ekonomice. Zároveň mají udržovat sociální smír,“ míní ekonom Štěpán Křeček. Podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka jsou vysoké schodky krátkodobě ospravedlnitelné, v delším období neudržitelné. 

Podle Křečka bude muset Česko do budoucna provést dramatické změny směrem ke konsolidaci veřejných financí tak, aby se vyrovnal strukturální schodek rozpočtu.

Čtěte také

„Nicméně jsem přesvědčen, že tyto hluboké změny nemůžeme provádět v době obrovské krize. Věřím, že inflaci porazíme nejpozději v roce 2024 a v tu chvíli musíme mít v šuplíku již připravené všechny změny. Nemá smysl teď nic nedělat a čekat na konec. Už nyní se to musí připravovat a jakmile přijde vhodný okamžik, okamžitě se reformy musí spustit,“ naznačuje poradce premiéra a hlavní ekonom BH Security.

Rusnok s tímto konceptem obecně souhlasí. „Samozřejmě nemůžeme dělat zásadní konsolidační změny v době akutní krize, ale velmi rád bych viděl, že se na nějakých změnách pracuje, že se o nich diskutuje,“ říká.

Politici v době, kdy je tady tlak na náměstích, radši dávají další konkrétní sociální transfery, pomoc a nechtějí zvyšovat daně.
Štěpán Křeček

„To je další bolest české veřejné politiky, že někdo vypálí od pasu nějakou daňovou reformu, která samozřejmě není dostatečně prodiskutovaná, a potom se divíme, že to nemá politickou podporu nebo že je ta podpora labilní, závislá na nějaké křehké většině. Takže už teď musí někdo na tom, co bude v šuplíku, pracovat a musí to být něco, co nebude překvapením pro všechny,“ dodává bývalý guvernér ČNB.

Kapacita státní správy není tak rozsáhlá

Křeček upozorňuje, že kapacita české státní správy není tak rozsáhlá, aby dokázala řešit současné krize, evropské předsednictví a k tomu připravovat hlubokosáhlé změny v klíčových systémech.

Čtěte také

„Tlačím na to, aby se ty změny připravovaly. Stejně tak NERV chystá soubory opatření. Nicméně v tuto chvíli to opravdu není priorita číslo jedna. Hoří nám tady energetická krize. Řešíme, abychom měli dostatek surovin. Máme tady obrovské sociální problémy, demonstrace na náměstích. Takže je to bohužel trošku odsunuto do pozadí,“ připouští poradce premiéra.

„V této fázi to ale není až tolik věc státní správy,“ reaguje Rusnok. Je to podle něj mnohem více věc politické strategie, politických programů.

„Tady by se dalo postupovat i v tom návalu práce, který teď stát má. Protože je to otázka i neziskových think tanků a nějakých organizací, které by měly ukazovat směr, jak o tom budeme uvažovat. Musíme si vygenerovat nějaký dlouhodobě trvalý společenský konsensus, co vlastně od státu očekáváme,“ nastiňuje a pokračuje:

Politický kompromis vede k tomu, že abyste nenaštval nějaké vlivné skupiny, nakonec musíte šáhnout na ten kyblíček každému trochu.
Jiří Rusnok

„Jelikož se tady generuje už minimálně 30 let, že chceme relativně velmi sociální stát středo až severoevropského typu, tak na to potřebujete mít odpovídající příjmy. To je prostě pořád dokola: nemůžete mít rumunské daně a švédský sociální stát. Buď půjdeme ze švédského státu na nějaký středoevropský až balkánský a nebudeme zvyšovat daně. Anebo zachováme to, co považujeme za nutné. Pak musíme uvažovat o tom, jak změnit celou daňovou soustavu.“

Extrémně vychýlená

Daňová soustava musí být podle Rusnoka výnosnější a také spravedlivější. Dnes je, jak říká, extrémně vychýlená a vůbec nepřipomíná vyspělou západní zemi.

„Budeme se muset bavit o zvýšení mnoha daní, možná skoro všech. Protože politický kompromis vede k tomu, že abyste nenaštval nějaké vlivné skupiny, nakonec musíte šáhnout na ten kyblíček každému trochu,“ sděluje.

Čtěte také

Křeček upozorňuje, že v Česku je ale značně těžké prosazovat rozpočtovou disciplínu. „Protože co můžete nabídnout voličům?“ ptá se.

„Můžete jim nabídnout to, že se pro ně virtuální číslo výše našeho zadlužení nebude zvyšovat tak rychle. To politické body nepřináší a politici zkrátka v době, kdy je tady tlak na náměstích, se obávám, tomu tlaku ustupují a radši dávají další konkrétní sociální transfery, pomoc a nechtějí zvyšovat daně,“ naznačuje ekonom.

Poslechněte si celou debatu v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související