Mírná recese bude pro českou ekonomiku svým způsobem ozdravná, míní ekonom Bureš

V době, kdy členové bankovní rady ČNB rozhodovali o dalším zachování sedmiprocentní základní úrokové sazby a nastavení monetární politiky, vláda změnila tu fiskální tím, že ohlásila navýšení schodku. „Rozhodli jsme se, že pomůžeme v rámci tzv. dočasného krizového rámce firmám v ČR tak, abychom je dokázali podržet, ony nemusely propouštět a aby tady nadále zůstala nízká nezaměstnanost,“ míní Jurečka.

Čtěte také

Julie Hrstková: ČNB nezvýšila sazby, takže inflaci bude zachraňovat silná koruna

Taková pomoc by ale podle guvernéra ČNB Aleše Michla mohla vést ke zvýšení úrokových sazeb, které bankovní rada zatím ponechala na sedmi procentech.

„Ten schodek nemusí znamenat nutně proinflační charakter. Pokud se budeme bavit například o zastropování cen energií pro nízkopříjmové domácnosti, které by bylo skutečně cílené a vyvolalo dodatečný deficit, tak to není něco, co by mělo vyvolat velkou inflační vlnu. Ale chápu, tak jak naznačil Aleš Michl, že centrální banka musí reagovat na to, jak se rozhoduje vláda a jak se rozhodne v tuto chvíli reagovat na energetickou krizi,“ vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Každý nárůst míry nezaměstnanosti zvyšuje výdaje na sociální politiku, to pak zhoršuje hospodaření státu.
Jan Bureš

Podle něj je důležité, aby centrální banka odvedla svůj díl práce. Otázkou tedy zůstává, jestli je základní úroková sazba nyní dostatečná s vědomím nejen toho, kde se bude pohybovat deficit státního rozpočtu, ale i s tím, jak se vyvíjí makroekonomické veličiny, a to především spotřeba domácností a mzdy.

Stát chce lidem zachránit práci

Problém, který u centrální banky Bureš vidí, je v posledních měsících v komunikaci, a to především v naznačení citlivosti na nově příchozí informace.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Vláda musí umět své kroky prodat

„Obměněná bankovní rada si klade určité podmínky, na které se dívá, konkrétně na dynamiku mezd a deficit vládního rozpočtu. V tuto chvíli ale nevíme, do jaké míry by musela být centrální banka těmito faktory v negativním slova smyslu překvapená, aby začala úrokové sazby zvyšovat. Popravdě, guvernér se těmto přímým otázkám na tiskové konferenci v zásadě vyhýbal, takže nějakou citlivost bankovní rady tady nenaznačil,“ říká.

Jurečka navýšení schodku zdůvodnil tím, že chce zachránit lidem pracovní místa, a tím tak zamezit případnou rostoucí nezaměstnanost. Přitom politici, kteří tento návrh vyzdvihují, za to ještě před dvěma lety kritizovali opozici.

Je třeba cílit nejen na domácnosti, ale i na ty nejvíce zasažené segmenty podnikového sektoru.
Jan Bureš

„Já svým způsobem chápu optiku ministra Jurečky, protože on to vidí z pohledu státního rozpočtu a každý nárůst míry nezaměstnanosti automaticky navyšuje výdaje na sociální politiku poměrně výrazně. A to je něco, co potom ještě zhoršuje hospodaření státu,“ říká Bureš.

Plošná opatření Česko pomalu ničí

Podle Bureše by v tuto chvíli bylo opravdu na škodu, kdyby vláda opakovala své kroky z doby pandemie koronaviru, tedy že vytvářela plošná opatření, která by v dnešní situaci akorát poškodila české hospodářství.

„Není možné pomáhat všem a je třeba se vyvarovat plošných opatření a smířit se s tím, že ekonomika spadne do nějaké formy recese. Je ale nutné zabránit tomu, aby byla hluboká. Mírná recese bude pro českou ekonomiku svým způsobem ozdravná, ale nesmíme dopustit, aby například fatální nedostatek plynu v následující zimě způsobil zpřetrhání výrobních řetězců a výrazné nevratné škody v českém průmyslu,“ vysvětluje Bureš.

Čtěte také

Plošné snížení DPH na potraviny zaplatí naše děti, varuje poslanec Smetana

Důležitá je navíc podle něj i pomoc velkým firmám. Stát se zaměřuje především na domácnosti a malé podniky, pokud se ale velké společnosti dostanou do krize, budou propouštět a mohou i úplně zkolabovat.

„Je třeba cílit nejen na domácnosti, ale i na ty nejvíce zasažené segmenty podnikového sektoru. A tady si myslím, že vláda možná trošku zaspává. Ta pomoc teď směrem k domácnostem a k menšímu byznysu se rozjela. Myslím si ale, že v podnikové sféře jsou i větší byznysy, které možná budou potřebovat určitou formu cílené dočasné pomoci tak, aby nedošlo k nějaké nevratné ztrátě určitých pracovních míst, a to by byl špatný scénář,“ dodává Bureš.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.