Rusku budou chybět kvalifikovaní lidé, Ukrajina může být po válce silnějším státem, předpovídá politický geograf Baar

Baar přitom pochybuje, že by tito lidé chtěli zůstat například v Gruzii, kde panují silné protiruské nálady. Ruští emigranti sice mají problém dostat se do západních zemí kvůli vízům, pokud už se do nich ale dostanou, velmi rychle nacházejí uplatnění.

Čtěte také

Donbas není Putinovi k ničemu. Nutně potřebuje celou Ukrajinu a nezastaví se, soudí reportér Boháč

„Samozřejmě je zde obrovské nebezpečí, že mezi nimi bude spousta budoucích špionů, kteří jsou už dnes nasazeni režimem, a budou muset být i pod nějakou kontrolou. Tak to dělal už Sovětský svaz a v této praxi nepřestalo ani Rusko. Ostatně i špioni z dob Sovětského svazu žili usazeni na Západě a byli aktivováni až novým režimem,“ upozorňuje.

Většina ruských emigrantů se ale bude spíše snažit najít solidní zaměstnání a zúročit své znalost. Jejich profese zároveň budou chybět Rusku, zvláště pokud bude trvat ekonomická blokáda.

„Další imigranti přicházet nebudou. Dosud Rusko přijímá hlavně lidi ze středoasijských a kavkazských zemí, ale to vesměs nejsou lidé z kreativních oborů, ale spíše námezdní síly. Je to podobný fenomén, jako když v 70. letech přicházeli do západní Evropy imigranti z rozvojového světa,“ srovnává Baar.

Kdo obnoví Donbas?

Rusko je podle Baara stále do značné míry rozvojovou zemí, která v oblasti technologií není příliš úspěšná. „Evidentně jsou schopni vyvinout sofistikované zbraně, ale nejsou schopni sériové výroby. Proto se víceméně bojuje s podstatně staršími zbraněmi,“ podotýká.

Čtěte také

Libor Dvořák: Kdo by vystřídal Putina v případě jeho jakéhokoliv odchodu?

Pro ruskou ekonomiku je zásadní vývoz surovin, například export ropy se Rusové snaží přesměrovat do Číny a Indie, která od února znásobila svůj dovoz. „Pro Západ je zásadní, aby Indie přestala nakupovat ruskou ropu a připojila se k sankcím. Běžně se o tom moc nepíše, ale jednání probíhají a pro Rusko bude stále složitější dostat ropu a plyn do dalších zemí,“ věří Bar.

Otázkou prý také je, zda se Rusům podaří udržet dobytá území na Ukrajině a jaký bude jejich další osud: „Pokud je budou chtít znovu rozvinout, budou je muset vybudovat a osídlit vlastními lidmi. To pro Rusy není jednoduché, protože na tak obrovskou zemi mají relativně málo obyvatel.“

Poukazuje při tom na příklad Čečenska, které po léta zůstávalo rozbombardované a teprve po druhé čečenské válce do něj začalo Rusko investovat: „Nedovedu si představit, že Rusko, které bude mít obrovské problémy kvůli vyloučení z globálního systému, bude schopno s těmi oblastmi něco udělat.“

Vladimír Baar|foto:Tereza Šišmišová, Ostravská univerzita

Baar se obává, že konflikt může na dlouhá léta skončit pouze příměřím, Ukrajině ale může s obnovou pomoci Západ na způsob poválečného Marshallova plánu.

„Ono je lépe budovat něco nově na válkou zničené zemi než inovovat něco, co už stojí. Německo se po válce postavilo na nohy díky penězům ze Spojených států, zatímco Velká Británie musela inovovat stávající infrastrukturu, a to je vždy dražší.“

„Vidím perspektivu pro Ukrajince, že by se jim na zbytku území mohlo podařit vybudovat mnohem funkčnější a ekonomicky silnější stát než dosud,“ uzavírá politický geograf.

Bude Západ ochotný Ukrajinu po válce obnovit? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.