Rusko v Radě Evropy: Rozhodli jsme neodvolatelně

Vstup Ruska do této struktury uprostřed 90. let si takovéto opatření vynutil, protože Rusko tehdy podepsalo konvenci o lidských právech, a v té je zrušení trestu smrti závazné.

Zajímavé je, že trest smrti se do ruské právní praxe teoreticky měl či mohl vrátit od 1. ledna příštího roku, kdy začnou působit porotní soudy i v posledním subjektu Ruské federace, kde ještě nefungovaly - v Čečensku. V roce 1999 totiž ústavní soud nepřijatelnost trestů smrti v Rusku zdůvodnil právě tím, že bez rozhodnutí poroty přece soud k trestu smrti nikoho odsoudit nemůže...

Téma trestu smrti je v dnešním Rusku stejně choulostivé jako jinde v postsocialistickém světě - možná ještě choulostivější. Rusové jsou na tvrdý postup nejen vůči těžkým kriminálním zločincům, ale je-li z něčí mocné vůle zapotřebí, v podstatě vůči komukoli za staletí samoděržaví a posléze bolševismu jednoduše zvyklí a na představu jiného systému trestu než je biblické "oko za oko, zub za zub" zatím nedokáží přistoupit. Podle některých průzkumů veřejného mínění preferuje trest smrti téměř 80 % současných Rusů, což znamená že mezi občany Ruské federace je tento středověký verdikt populárnější než největší oblíbenec ruských mas, premiér Putin.

Velké diskuse ale dnešní rozhodnutí ústavního soudu Ruska o prodloužení moratoria na trest smrti, které je počátkem procesu jeho definitivního zrušení, vyvolalo mezi domácími politickými špičkami. Dokonce i prezident Dmitrij Medveděv, ocejchovaný na západě (zatím ovšem ne zcela oprávněně) znamením liberála, se podle některých nejmenovaných pracovníků jeho kremelské administrativy nechal slyšet, že proti případným popravám zločinců, kteří spáchali brutální vraždy na dětech, by nic neměl. Oficiálně však jeho tisková mluvčí Natálie Timakovová prohlásila, že o zrušení moratoria Kreml neuvažuje. Tvrdě se za faktické obnovení trestu smrti staví místopředsedkyně Státní dumy Ljudmila Sliska. Ta v těchto dnech, kdy se o prodloužení moratoria v Rusku debatovalo, na známé liberální rozhlasové stanici Echo Moskvy prohlásila, že se vždy stavěla a bude stavět za obnovu trestu smrti. Podle jejího názoru se v tak velké zemi jako je Rusko zločinnost omezit nedá.

Není jistě nic zvláštního na tom, že moratoria se zastává Ruská pravoslavná církev, i když její oficiální představitelé připouštějí, že v bibli opora pro nic takového neexistuje, spíš naopak. Mnohem bizarnější je, že zastáncem moratoria se stal muž s pověstí vyloženého vrahouna, čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Ten poukázal na fakt, že v řadě zemí včetně Spojených států, kde je trest smrti běžnou součástí práva, zločinnost neklesá, kdežto jinde, kupříkladu v mnoha evropských zemích, kde se nepopravuje, je naopak na velmi nízké úrovni. Zvlášť Kadyrov zdůraznil, že popravy nepomáhají v boji proti teroristům, protože ti se smrti nebojí a věznění v betonové kobce, kdy smrt naopak nepřichází, je pro ně trestem daleko větším... Ať už je to jakkoli, Ramzan Kadyrov problematiku jak poprav, tak věznění v betonových kobkách či obyčejných děrách v zemi jistě dobře zná.

Máme-li dnešní rozhodnutí ruského ústavního soudu hodnotit čistě pragmaticky, ruskou státní moc toto sympatické a vůči Evropě vstřícné gesto nic nestojí. I ruští odborníci na kriminalitu z vlastní praxe dobře vědí, že pro kategorii nejtěžších zločinců trest smrti žádným strašákem není. Splnit evropská přání v oblasti lidských práv a svobod pro Rusko je a jistě ještě bude mnohem těžší.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .