Rusko se nespokojí s tím, že by teoreticky byla obětována Ukrajina. Šlo by dál, varuje analytik

14. únor 2022

Zástupci Spojených států i Evropské une vyjednávají s Ukrajinou a Ruskem, aby předešli možné ruské invazi. Neměla by se ale spíš do jednání zapojit Evropská unie jako celek? „Zapojení Unie je logické, ruská výzva je hozena jak NATO, tak EU. A těch sedmadvacet členských států by mělo mít jednotný postoj. Není dobré, když státy jednají separátně,“ myslí si analytik David Stulík. Politolog Petr Drulák je přesvědčen, že Unie nemá možnosti ani nástroje jednat jako jeden celek.

„Protože jde o sedmadvacet suverénních států, tak v otázkách války a míru není schopna Evropská unie mluvit jedním hlasem,“ tvrdí politolog Západočeské univerzity v Plzni Drulák.

„Samotné jednání vyžaduje flexibilitu, kterou bruselské instituce prostě nemají a mít nemohou. Trochu se osvědčil model Angely Merkelové, která v roce 2014 jednala s Putinem a pak informovala ostatní. Tím testovala, jestli má podporu. Není do ideální model, ale funguje,“ dodává Drulák.

Trochu se osvědčil model Angely Merkelové, která v roce 2014 jednala s Putinem a pak informovala ostatní. Testovala, jestli má podporu.
Petr Drulák, politolog

Všichni by měli respektovat právo na sebeurčení Ukrajiny a rozhodnutí se začlenit do EU či NATO, věří Stulík, seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty:

„To musíme akceptovat a nemůžeme jim zavírat dveře, což se ale ani nestalo. Protože zatím Ukrajina není připravena na vstup do NATO. Ale dělá maximum, aby mohla vstoupit co nejdříve.“

Ukrajina má právo na sebeurčení, ale rozhodně nemá právo na vstup do NATO.
Petr Drulák, politolog

„Ukrajina má rozhodně právo na sebeurčení, ale rozhodně nemá právo na vstup do NATO,“ doplňuje Drulák.

Čtěte také

„Tam by musela přizvána, všechny státy by se musely rozhodnout, že členství země po ně představuje přínos pro jejich vlastní bezpečnost. A tak tomu není a nejspíš ani nikdy nebude.“

Politolog připomíná historickou paralelu s Finskem. „To po druhé světové válce sice bylo suverénní, ale v zahraniční politice respektovalo přání Moskvy. A já myslím, že toto je jediný racionální model pro Ukrajinu.“

Západ může ztratit velký kredit důvěry, který má nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku a Gruzii.
David Stulík

Analytik však varuje, že jestli Západ rezignuje na své hodnoty a dá ruce pryč od Ukrajiny, přijme tím agresivní ruskou politiku.

Čtěte také

„A tím Západ ztratí velký kredit důvěry, který má nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku a Gruzii. Ztratíme hodně své měkké síly. Navíc nelze očekávat, že se Rusko spokojí s tou teoretickou situací, že by Ukrajina byla obětovaná. Rusko by šlo dál. S jídlem roste chuť a dá se předpokládat, že Rusko v agresi vůči Západu bude pokračovat,“ konstatuje David Stulík.

S tím ale nesouhlasí politolog Drulák: „Hranicí v této situaci je hranice NATO. Kdyby Rusko ohrožovalo členský stát NATO, jsou na místě všechny prostředky včetně vojenských. Ale nic nenasvědčuje, že by k tomuto Rusko bylo připraveno, to jsou nepodložené spekulace.“

Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci
Spustit audio

Související