Miloš Vystrčil: Pokud chce Rusko přenastavit vztahy, musí k jednacímu stolu. Zatím od něj odchází

7. únor 2022

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zahájil dvoudenní návštěvu Ukrajiny. Ačkoliv se zástupci členských států NATO obávají možného ozbrojeného konfliktu, český prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že Rusové si dovedou vyhodnotit přínosy a rizika spojené s útokem a žádnou invazi neuskuteční. „Nevím, jestli má prezident více informací než NATO nebo USA. Je ale evidentní, že jiné státy a jejich hlavy obavy z ruské agrese mají,“ reaguje předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Pokud by k agresi nedošlo, bylo by to určitě lepší. Nebezpečí ale existuje. A pokud ho máme odvrátit, tak určitě ne tím, že budeme nečinně přihlížet,“ vzkazuje Vystrčil.

Podle něj by bylo lepší, kdyby čeští představitelé táhli za jeden provaz. Připomíná ale, že zahraniční agendu nastavuje především vláda.

Postoj prezidenta k Ukrajině je dlouhodobě známý.
Petr Drulák

Proto je ale potřeba se ptát, zda tuzemská vláda dostatečně pracuje na tom, aby svá vyjádření koordinovala s prezidentem, reaguje politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. „Protože postoj prezidenta k Ukrajině je dlouhodobě známý,“ připomíná.

Čtěte také

Ten má za to, že některé strany jako USA a Velká Británie situaci spíš vyhrocují. „Není mi úplně zřejmé, co Američané chtějí. Informace, které přicházejí ze Spojených států, se vyhodnocují velmi těžko.“

Naše pozice měla být blíž k Francii nebo Německu, které hledají smír, myslí si Drulák. Uznává ale, že pokud má dojít k trvalejšímu řešení, musí se dohodnout zejména Washington s Moskvou.

Jedna z možných variant je, že by Francie slíbila blokovat přistoupení Ukrajiny do NATO.
Jan Kofroň

Že je Francie připravena k ústupkům, naznačuje vyjádření prezidenta Emmanuela Macrona, že cílem Ruska není Ukrajina, ale vyjasnění vztahů s NATO a EU.

„Jedna z možných variant je, že by Francie slíbila blokovat přistoupení Ukrajiny do NATO, nebo něco podobného. Je ale otázka, jestli by tohle samo o sobě Rusku stačilo. A tím si vůbec nejsem jistý,“ říká politický geograf Jan Kofroň.

Čtěte také

Pokud jde Rusko nikoliv o Ukrajinu, ale přenastavené vztahů s Alianci a Unií, znamená to, že Ukrajině nebezpečí nehrozí, shrnuje šéf Senátu Vystrčil: 

„Ale není možné přenastavovat vztahy tím, že si kladu ultimáta. Pokud by mělo dojít k tomu, že se bude něco měnit, tak Rusko musí k jednacímu stolu. A můžeme se bavit o představách našich, Ruska a dalších zúčastněných stran. Ovšem zatím jsme svědky toho, že Rusko spíš od jednacích stolů odchází.“

Vztahy Ruska s Čínou

Hosty byli:
Magdaléna Fajtová, redaktorka, Český rozhlas
Miloš Vystrčil, ODS, předseda Senátu
Petr Drulák, politolog, bývalý náměstek ministra zahraničí a někdejší velvyslanec ve Francii
Jan Kofroň, politický geograf, Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Pokud jde o vývoj na širším geopolitickém poli, jedním ze zajímavých aspektů posledních měsíců a let je, že se vztahy mezi Ruskem a Čínou postupně nezhoršují. „Naopak to vypadá, že tam nějaké partnerství existuje a není čistě verbální,“ upozorňuje Kofroň a dodává:

„To je do budoucna poměrně velký problém pro Spojené státy, pokud budou chtít vyvažovat Čínu v jihovýchodní Asii.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Lukáše Matošky.

autoři: Lukáš Matoška , marz
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.