Rusko musí zaplatit za Ukrajinu i další zločiny. Poprvé v historii, zdůrazňuje šéfredaktorka Ukrajinské pravdy

„Pro Ukrajinu je stále velmi těžké bojovat, protože válčíme s velkou zemí, s impériem, které nemluví pravdu a má spoustu zdrojů,“ popisuje vývoj války novinářka. „Rusko má druhou největší armádu na světě. Je to náročné,“ říká.

Podle Musajevové by ale ukrajinské politické elity měly být ve vztahu k západu vděčnější.

„Kdybych byla politička, asi bych změnila taktiku a možná i slovník a neobviňovala bych západní svět. Protože vím, že je to těžké i pro západní svět a západní společnost. Byla bych asi zdvořilejší ve srovnání s tím, co říkali a říkají naši politici,“ vysvětluje svůj postoj ke strategii politiků, především prezidenta Volodymyra Zelenského.

Čtěte také

„Měli bychom se ptát, kdy Rusko prohraje.“ Snyder a Musajevová se setkali na konferenci Hranice (ne)svobody

Právě Zelenskému v květnu 2024 vypršel mandát, nevyhlásil ale kvůli válce volby. Novinářka to chápe. „Je velmi obtížné organizovat volby během války. Rusko mohlo kdykoli vypálit rakety – jako například minulé pondělí, před týdnem, když podnikli útok na Kyjev se spoustou raket,“ obhajuje rozhodnutí prezidenta.

„Jak budou například hlasovat vojáci? V armádě máme přes milion lidí. A frontová linie je nejdelší frontovou linií od dob druhé světové války,“ pokračuje. Jako další argument proti konání voleb vidí také to, že by vyslalo špatný signál do okupovaných území.

Přesto ale podle ní Ukrajina potřebuje politický život a diskuzi. „Nyní jsou hlavními odpůrci vlády a prezidenta Zelenského nezávislá média. Kritizují vládu, kritizují vládní korupci, kritizují Zelenského. I v dobách války máme žurnalistiku jako sociální institut, který kontroluje vládu a vše monitoruje,“ vyzdvihuje důležitost novinářské práce.

Krym jako cíl

„Mám spoustu příbuzných, kteří žijí na Krymu,“ popisuje Musajevová, která sama z poloostrova pochází.

„Od nich vím, že ukrajinská armáda zasáhla některé velmi důležité vojenské objekty. A z různých částí Krymu se ozývají výbuchy. Ale nemyslím si, že to stačí, abychom Krym získali. I když si myslím, že by to mohl být pro ukrajinskou armádu v příštích měsících dobrý cíl,“ říká novinářka.

Čtěte také

Trump je předvídatelný ve fašistickém smyslu, bude tvrdit, že je mučedník, myslí si historik Snyder

Věří také, že se Krym jednou vrátí do ukrajinských rukou. „Patřím ke krymským Tatarům a toto je moje vlast. Nechci být čtvrtou generací krymských Tatarů, kteří byli nuceni opustit rodnou zemi. A naposledy jsem tam byla 21. července 2014, už je to téměř deset let. Ale nechci z toho dělat náš cíl,“ dodává.

Jako cíl Ukrajiny vidí totiž spíš potrestání Ruska, které chce donutit k tomu, aby zaplatilo za všechny zločiny.

„Jinak Rusko udělá totéž jinde. Proto je hlavním cílem celého civilizovaného světa donutit Rusko, aby zaplatilo za všechno špatné, čeho se dopustilo na Ukrajině i dříve. Rusko nemůže být jaderným státem. Nemůže být hrozbou pro civilizovaný svět,“ vysvětluje novinářka svůj postoj.

„Rusko musí zaplatit. Poprvé v historii. Rusko nezaplatilo za deportaci krymských Tatarů. Rusko nezaplatilo za hladomor. Rusko nezaplatilo za Pražské jaro v roce 1968. Rusko nezaplatilo za spoustu věcí, kterých se dopustilo v Čečensku a na dalších místech,“ uzavírá novinářka Musajevová.

Proč by měli lidé vstupovat do ukrajinské armády? Jak funguje její list Ukrajinská pravda? Poslechněte si celý rozhovor.