„Měli bychom se ptát, kdy Rusko prohraje.“ Snyder a Musajevová se setkali na konferenci Hranice (ne)svobody
„Svoboda se úzce pojí s nepředvídatelností,“ zahájil přednášku na konferenci Plusu a Knihovny Václava Havla Hranice (ne)svobody profesor historie Timothy Snyder, který po svém projevu obdržel vyznamenání od ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Snyder pokračoval debatou s ukrajinskou novinářkou Sevhil Musajevovou. Historické hranice (ne)svobody byly tématem i živého nahrávání podcastů Na Východ! a Přepište dějiny. Podcast Chyba systému se věnoval růstu krajní pravice.
Výstupy z konference se objeví jako epizody podcastů Na Východ! a Chyba systému, vznikne také Interview Plus s historikem Timothym Snyderem a šéfredaktorkou Ukrajinské pravdy Sevhil Musajevovou.
„Nacházíme se v jakési pasti racionality. Věříme tomu, že jsme svobodní,“ prohlásil ve své přednášce Snyder, americký historik profesor na Yaleově univerzitě. Odkazoval se na Václava Havla a jeho pojetí svobody i na iracionalitu našich předků, kteří se radili s orákuly a obětovávali bohům zvířata i děti.
Ve skutečnosti, pokračoval na konferenci Hranice (ne)svobody Snyder, ale stále pokládáme „uhlíkové oběti“ na oltáře oligarchů. Obětováváme tím nejen naši minulost, ale i budoucnost planety.
Orákula se zase proměnila na mobilní telefony, které si všechny otázky pamatují a spojují je. „Kdybychom pravidelně nepokládali takovou oběť, tak by Vladimir Putin v takové síle neexistoval,“ zdůraznil historik.
V debatě s ukrajinskou novinářkou a šéfredaktorkou deníku Ukrajinská pravda Sevhil Musajevovou společně vyzdvihli důležitost kvalitní žurnalistiky. „Věřím tomu, že novináři jsou hrdiny naší doby, protože nám umožňují vidět to, o čem bychom nevěděli,“ uvedl Snyder.
Čtěte také
Agrese na Ukrajině podle novinářky ohrožuje i zbytek světa. „Chci, abyste mysleli na ochranu mezinárodních hranic a mezinárodního práva. Zítra může jiný stát přijít s tím, že změní hranice dalšího státu, pokud to povolíme udělat Rusku,“ varovala.
„My jako ukrajinští spojenci bychom si neměli klást otázku, kdy Ukrajina prohraje, ale kdy Rusko prohraje,“ navázal historik.
„Ruská propaganda ztrácí dech a linii příběhu,“ doplnil Snyder. Rusům se totiž nepodařilo naplnit své vojenské cíle, vojáci tak nemají sílu pokračovat v okupaci Ukrajiny. „Rusko je v této fázi jen na chvíli. Tak jak je to teď, nebude to takhle fungovat neomezeně,“ předpověděl.
Ztráta bezpečí?
Konference Hranice (ne)svobody byla také příležitostí pro nahrávání podcastů Českého rozhlasu Plus. Po volbách do Evropského parlamentu, ale také parlamentních volbách ve Francii a Anglii se stále častěji skloňují pojmy jako krajní, radikální i extrémní pravice, otevřeli hosté podcastu Chyba systému diskuzi.
„Vidíme rozmělňování politických táborů, dochází ke štěpení,“ upozornila politoložka Petra Guasti.
Problémem je podle ní i vnímání levice. V Česku je pokřivené na „banální antikomunismus“, což odporuje velké poptávce po rovnosti, která v zemi panuje, tvrdí Guasti.
S tím nesouhlasil David Klimeš. „Řešme, co je radikální a co už je extrémní nejen nalevo, ale i napravo,“ vyzval.
Růst popularity extrémních politiků je podle novinářky Apoleny Rychlíkové spojený s tím, že demokracie přestává být bezpečná pro všechny. „Mnohem více nám záleží na ztrátě socioekonomického statutu, který je za tím,“ dodal David Klimeš.
„Prodejem strachu se radikální pravici daří dělat z nevoličů voliče,“ přidala se Petra Guasti.
Rusáci na tancích
„Perspektivu lidí, kteří přijížděli na tancích“ se na konferenci snažili přiblížit podcasty Na Východ! a Přepište dějiny. Srpen 1968 byl „povedenou vojenskou invazí, selhal ale politicky“, řekl publicista Martin Groman.
„Nezvládli to propagandisticky, najednou Češi vypadali jako oběť,“ doplnil historik Martin Stehlík.
S ruskou invazí je spojen také vznik mýtu o Rusácích, Rusové samotní ale invazi vnímali podle novináře Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa jinak. „Oni byli většinou drženi několik týdnů nebo měsíců na izolovaných základnách, kde jim říkali, že Severoatlantická aliance je na hranicích Československa a my jim musíme pomoci,“ připomněl.
Česká společnost podle Soukupa těží z této historické zkušenosti dodnes. „To, co mě překvapilo v únoru 2022, bylo, jak neuvěřitelně drtivá většina společnosti zareagovala,“ vzpomínal na české reakce po ruské invazi na Ukrajinu.
„I když dva roky potom tato vlna už nemůže být taková jako v prvních měsících, pořád drží. A doufejme, že držet bude,“ dodal.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
