Rusko cílí na zmatené lidi v šedé zóně. Je třeba bojovat proti dezinformátorům, míní expert Máca
Rusko zaútočilo raketami na civilní cíle v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Přestože mnoho civilních obětí a škod potvrzují svědectví, fotografie i videozáběry, na sociálních sítích se okamžitě objevily komentáře obhajující ruský postup. „Na základě dat víme, že 4 procenta Čechů jsou proruští a dalších až 10 procent přejímá ruské narativy, že Ukrajina nikdy nebyla suverénní země a Rusko jen hájí své zájmy,“ vysvětluje Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost.
Poukazuje na to, že most je legitimním vojenským cílem, protože se přes něj přepravuje vojenská technika a zbraně, a navíc jde o černou stavbu na nezákonně anektovaném ukrajinském území.
Čtěte také
„Ale lidé stojící na straně Ruska to stejně jako Putin považují za teroristický útok. Celý víkend bylo možné sledovat jejich oplakávání a zároveň varování, že přijde pomsta. A když v pondělí došlo k tomu ostřelování, tak přišly reakce ve smyslu: ‚Máte, co jste chtěli.‘ Našim vlastencům vraždění civilistů nevadí nebo tvrdí, že si to Ukrajinci dělají sami,“ upozorňuje.
Tyto názory se objevují především na sociálních sítích, a to zejména na Facebooku, což je prý zásadní platforma pro šíření dezinformací i nenávistných projevů. Ve Spojených státech i u nás platí, že ruská propaganda a její čeští spolupracovníci udávají agendu, ale černou práci v diskuzích dělají lidé z přesvědčení.
Dezinformátoři vědí, že kdyby začali organizovat demonstrace na podporu Ruska, tak to skončí fiaskem.
Roman Máca
„Vnímají to jako aktivismus, boj proti systému. Ale samozřejmě vidíme spoustu nějakých falešných účtů s obrázky kytiček, zvířátek, vnoučátek nebo třeba i fotky pornohereček a atraktivních žen stažených z internetu. Ty pak zaplavují diskuse pod články,“ dodává odborník na bezpečnost v mediálním a digitálním prostoru.
Cílem je šedá zóna
Podle Mácy je zhruba 20 procent lidí naladěno antisystémově a tvrdí, že vše je jinak, než je v médiích. „Troufám si tvrdit, že kdyby do Čech přijely ruské tanky a byli na nich ruští vojáci mluvící rusky, tak někteří si budou myslet, že jsou to americké tanky s americkými vojáky, kteří akorát mluví rusky,“ glosuje.
Zásadní je bojovat zejména proti těm, kteří se zaštiťují svobodou slova, ale píšou na zakázku za peníze z Moskvy.
Roman Máca
Dalších 30 až 40 procent společnosti je v pomyslném středu a neví, čemu věřit. „Nahlodává je to, protože ti trollové se snaží vytvořit smršť komentářů a smajlíků, aby dokázali, že většinový názor je proti. To má nahlodat lidi, kteří věc nesledují tak detailně a přijímají informace povrchněji,“ podotýká.
Čtěte také
Rusko se sice snaží oslovovat lidi z této šedé zóny, po invazi na Ukrajinu je jich ale stále méně. „Dezinformátoři vědí, že kdyby začali organizovat demonstrace na podporu Ruska, tak to skončí fiaskem. Ale oni to zaobalí jako ‚Česká republika na 1. místě‘ a tvrdí, že jsou vlastenci, ale ve skutečnosti prosazují ruské zájmy, protože chtějí opustit Evropskou unii a odjet do Moskvy jednat o kontraktech,“ zdůrazňuje Máca.
Právě proti dezinformátorům je podle Mácy třeba primárně bojovat. Je zde spousta iniciativ, které vyvrací hoaxy, ale to pak nedoputuje k cílové skupině. „Zásadní je bojovat proti těm dezinformátorům, a zejména proti těm, kteří se zaštiťují svobodou slova, ale píšou na zakázku za peníze z Moskvy,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Válka a dezinformace: Abychom ochránili toleranci, musíme být netolerantní k netoleranci
„Válka se rodí v myslích lidí. Proto musíme vytvořit obranu míru,“ píše se ve překladu úvodu zakládající listiny OSN. O 80 let později je vše jinak.
-
Finští experti na dezinformace: Důvěra a vzdělání. Proto je Finsko tak odolné proti cizí propagandě
„Finsko má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou, vzdělávají se, na tom se dobře staví. Společnost je hodně založená na konsensu,“ říká Markus Kokko z centra HybridCoE.
-
Analytik Šlerka: Ruská propaganda je stříkačka lží. Ukrajinci mají fascinující PR. Vejde do učebnic
O fake news, propagandě, ale i řetězových e-mailech, které přispívají k šíření lží a nepřesností mluví mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.