Ruská církev a Campingova předpověď konce světa
Poslední dobou jsou ve světě stále častější doslova epidemické paniky, související vždy s novým datem konce světa – přestože kupříkladu i v Evangeliu sv. Matouše čteme také tato Kristova slova: O tom pak dni a hodině té žádný neví, ani andělé nebeští, jedině sám Otec můj (Mat. 24,36). Nejnovější konec světa předpověděl na minulou sobotu 21. května americký kazatel Harold Camping. Velký ohlas mělo jeho proroctví i v Rusku a následně se k němu vyslovila řada ruských pravoslavných kněží a bohoslovců.
Billboardy s varováním o konci světa se opravdu objevily nejen ve Spojených státech, ale i v Rusku. Sdělovací prostředky v této souvislosti připomněly čtyři roky starý případ „poustevníků z Penzy“, skupiny asi třiceti lidí, kteří se v očekávání soudného dne dobrovolně zazdili v lesní sluji. Právě proto budí celý nejnovější poprask takovou pozornost mezi pravoslavnými duchovními – tím spíš, že dlouhá desetiletí útlaku církve v sovětském období v mnoha lidech jen posílila nejrůznější mystické nálady.
Protojerej Alexandr Saltykov vidí dva důvody náchylnosti moderních lidí k obavám z konce světa: zaprvé stále častější přírodní i technologické pohromy a zadruhé způsob, jakým o nich referují média. Tento duchovní se dokonce domnívá, že je tu tendence podobné poplašné zprávy uměle nafukovat, a to jak z důvodů politických, tak z docela obyčejné ziskuchtivosti, protože lidé vyděšení se snáz ovládají. Podle Saltykova vše souvisí také s duchovní nepoučeností, která je pro moderní dobu typická.
Představený kláštera v Moskvě na Novoslobodské Alexandr Iljašenko je ještě lapidárnější: Společnost podle něj „přestala být zbožná a o to je pověrčivější. Skutečnou víru vytěsňují chaotické předsudky. Lidé pak podle něj snadno podléhají panice, špatně se kontrolují a mohou se dopustit velkých nepředložeností.
Religionista a znalec pravoslaví a islámu Roman Silanťjev říká: „Hojnost nejrůznějších sekt bohužel způsobuje, že předpovědi apokalypsy už se objevují spíš každý měsíc než každý rok. Zároveň vyslovuje názor, že pokud konec světa jednou přijde, lidstvo se o něm zavčasu dozví z nejrůznějších čistě vnějškových náznaků a událostí, které „žádné proroctví vyžadovat nebudou“.