Rusista: I když část Rusů s válkou nesouhlasí, nemohou se ozvat. Oficiální výklad je bez konkurence
Ukrajinští vojáci se během léta dostali do ruského vnitrozemí, kde bylo desítky tisíc Rusů evakuováno. Kreml se snaží celou operaci zlehčovat a využívá ji k posílení narativu, že Rusko je ve válce s celým Západem. „Síla odporu je uměle minimalizovaná,“ popisuje rusista Tomáš Glanc ve vysílání Českého rozhlasu Plus. „Řada lidí v Ruské federaci se přitom cítí ohrožená politikou svého státu,“ zdůrazňuje.
Kreml a jeho informační kanály vyprávějí o ruské válce na Ukrajině tak, že zdůrazňují vlastní suverenitu a sílu. Tento příběh ale zčásti nabourává ukrajinský útok v ruské Kurské oblasti.
Rusko totiž už od začátku války mluvilo o tom, že existuje červená linie, která když bude překročena, začne používat atomové zbraně. A tou linií bylo právě ohrožení ruského území.
Čtěte také
„To se nyní jednoznačně stalo a žádné atomové zbraně nasazeny nebyly,“ podotýká rusista, který přednáší v Curychu a Basileji.
Ruská vláda se místo toho uchýlila k tomu, že zmenšuje význam ukrajinské vojenské operace. „Místo toho, že řeknete ‚povodeň zničila barák,‘ zahlásíte něco jako ‚nepřízeň počasí se neobešla bez následků‘,“ popisuje Glanc.
Ukrajinská operace podle něj dál posiluje pocity některých Rusů, že jsou ve válce s celým Západem. Konflikt se totiž přesunul z televizních obrazovek do jejich bezprostřední blízkosti. Rusista si ovšem myslí, že právě to může ruskou propagandistickou mašinerii ještě posílit.
„Může to podpořit vyprávění o tom, že Rusko je ohroženo a bojuje za svoji existenci a za svoje základní civilizační hodnoty,“ vysvětluje.
Oficiální výklad neohrožen
Ruská propaganda funguje i díky tomu, že už dříve pomocí různých zákonů stát potlačil občanskou společnost. „Síla odporu je tak uměle minimalizovaná,“ říká Glanc.
Čtěte také
Z lidí se tak stávají objekty manipulace, které nemají subjektivitu, aby mohli vyjádřit odpor. Podle Glance v takové situaci nezáleží na tom, jestli je takových lidí deset, nebo sto tisíc. „Vnější dopad na všechno je tak nulový,“ shrnuje Glanc.
I když je podle něj v Rusku mnoho lidí, kteří pochybují o smysluplnosti brutální a ničím nevyprovokované války na Ukrajině, nemají možnost svůj hlas uplatnit. „Problém spočívá v tom, že oficiální výklad je bez konkurence, která se nemůže dostat ke slovu,“ přibližuje.
Aby se vůbec cokoliv začalo měnit, musely by se podle něj do médií dostat příběhy o ruských válečných zločinech a dalším porušování mezinárodního práva. „Zatím to ale nevypadá, že by se tak v nejbližších dnech mohlo stát,“ uzavírá rusista.
Který z kandidátů na amerického prezidenta je pro Rusko výhodnější? Jak se změní evropský přístup k Rusku po tom, co unijní diplomacii začne šéfovat Kaja Kallasová z Estonska, které má zkušenost se sovětskou okupací? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.