Ukrajinista: Česko dává Rusku stále víc peněz, než kolik posílá na Ukrajinu. Pak se nemůžeme divit
Rusko má sice na Ukrajině obrovské ztráty, ale otázka vítězství Ukrajiny vězí také v dynamice ruské společnosti. „V tuto chvíli nelze uvažovat o tom, že by se ruská společnost nějak vzepřela režimu,“ je přesvědčený historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti XX. století ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Dodává ale, že je skutečně možné, že Moskva válku prohraje.
„Evropský východ, to byl pro Západ zadní dvorek slušného spořádaného světa. O Rusku se vědělo, že je problémové, ale zároveň příliš mocné. Těšilo se určité advokacii a bylo zváno do salonu, byť tam chodilo v zabahněných holinkách,“ říká s nadsázkou v pořadu Osobnost Plus historik Svoboda.
V tomto kontextu také vnímá to, jak Evropa a Západ vnímají Ukrajinu. Západ samotný popisuje Svoboda jako prostor od Spojených států po Slovensko. To, co je dál, podle něj Západ příliš nevnímal.
Čtěte také
Ukrajina tak v tomto kontextu nepředstavovala státní subjekt, který by byl schopný vlastní zahraniční politiky a na němž by záležela bezpečnostní architektura v Evropě.
„Zatím nejsme intelektuálně připraveni na to, aby se něco mohlo změnit v přístupu k této východní otázce,“ říká k tomu, jak Západ dodnes vnímá roli Ukrajiny.
Proto dosud Západ podle Svobody obchoduje s Ruskem a tím podporuje ruskou agresi.
„Jako Česká republika dáváme mnohem více peněz Rusku než Ukrajině. Zvýšili jsme dovoz ropy z Ruska, dnes je to pořád kolem 60 procent,“ tvrdí. „Pak se nemůžeme divit, že Rusko pokračuje ve válce.“
Historik a ukrajinista poukazuje také na obchodování společnosti Vítkovice Steel, která si vyjednala změkčení ruských sankcí v otázce dovozu ruských surovin. „To nejsou skryté kanály. To je korupce za bílého dne,“ zdůrazňuje Svoboda.
Západní dráždění
Rusko je podle Svobody mocností, které nejde jen o geopolitické zisky, ale o zásadní změnu mezinárodního řádu a přetvoření do podoby, kdy neplatí mezinárodní právo a vše je dovoleno.
„Západ je jako veličina pro Rusko dráždivá. Je to jediná silná veličina, která Rusko dráždí svou existencí a svými hodnotami,“ je přesvědčený Svoboda s tím, že cílem Ruska je přivést západní země do chaosu a rozložit je. Přestože nebude Moskva schopná ovládat tak velké území.
Jaký scénář by následoval, kdyby Rusko vyhrálo? Kde jsou limity západní pomoci Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus nahoře v článku.
Související
-
„Pokud přijde přání vyjednávat, neodmítneme,“ prohlásil Putin. Základ ale vidí ve starém dokumentu
Putin navrhuje, aby se jednání odvíjela od dokumentu z Istanbulu, který vznikl krátce po zahájení války. Ukrajina se k tomu ale nehlásí a tvrdí, že tehdy nedošlo k dohodě.
-
Fotograf Krupař: Na frontě je nedostatek lidí, dochází i běžná munice. Vojáci už mě s sebou neberou
Velký strach panuje z ruských sebevražedných dronů, kterých řádově přibylo. Krupař připouští, že na některá místa, kam dříve jezdil, se už nepodívá.
-
Pracujeme na Ukrajině nehledě na zisk. Abychom udrželi lidi a platili daně, popisuje podnikatel
„Spojené státy a další země se bojí, aby Ukrajina neprohrála, ale zároveň nechtějí, aby vyhrála,“ popisuje mínění ukrajinských obyvatel podnikatel Tomáš Fiala.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
