Run na banku. Ani velká banka typu Credit Suisse neustojí paniku svých vkladatelů, upozorňuje ekonom

Ve Spojených státech padly během minulého týdne Silicon Valley Bank, Signature Bank a Silvergate Bank. To představuje bezesporu největší bankovní krizi od pádu Lehman Brothers v roce 2008. Nervozita z bankovní krize se rychle rozlila i za hranice Spojených států a brzy došlo k vážnému problému i v Evropě, kde lidé začali ve velkém vybírat peníze za švýcarské banky Credit Suisse.

Čtěte také

Marek Hudema: Banka není start-up, auto není počítač

Švýcarskou banku nakonec zachránila vláda, která o víkendu dojednala historické sloučení dvou největších bankovních domů v zemi. UBS svého rivala převezme za tři miliardy dolarů, tedy téměř za 73 miliard korun. Podle ekonoma Lubora Laciny z Ústavu finančně provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity podobně špatné zprávy ještě mohou přijít, pokud lidé budou panikařit.

„V dnešní době je jakákoliv informace, která se objeví na trhu, vnímána citlivě. A jak je vidět, ani velká banka typu Credit Suisse neustojí to, co nazývají ekonomové ‚run na banky‘, kdy vkladatelé zpanikaří a chtějí si vybrat své peníze,“ uvádí Lacina.

Souvislost krachu bank v USA a Švýcarsku

Náhlé krachování švýcarské banky, ke kterému nakonec díky sloučení nedošlo, bylo způsobeno právě tímto runem na banky a šlo tedy o jiný případ než v USA.

„Byly zveřejněny informace o tom, že ta banka několik let reportovala jiné výsledky, než byla skutečnost, to znamená lhala de facto trhům a lhala těm, kteří tam měli peníze. A s tou informací o situaci ve Spojených státech amerických se to spojilo a vkladatelé si vyhodnotili, že to není bezpečné,“ vysvětluje.

Náhoda ojedinělých případů

Po záchraně Credit Suisse média začala psát články s tím, že je bankovní krize v Evropě zažehnaná a není se už dále čeho bát. Jak uvádí Lacina, případ švýcarské banky byl skutečně ojedinělý.

„Tahle situace nebyla úplně všeobecná. Credit Suisse měla špatné výsledky už zhruba posledních 15 let a na trhu nepůsobila úplně stabilně. Takže já bych neměl obavy, že se to přelije do celého bankovního sektoru. Další specifikum navíc spočívá v tom, že Švýcarsko tím, že není členem EU, tak nespadá pod mechanismus bankovní unie, který EU vytvořila po roce 2009,“ říká.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Pád SVB Bank přinesl Sophiinu volbu – inflace nebo bankovní kolaps

Specifický případ to byl podle Laciny i ve Spojených státech, kdy banka poskytovala financování začínajícím technologickým firmám, kde je riziko neúspěšnosti firmy značně vyšší.

„Většinou se firmy financují přes kapitálový trh rizikovým kapitálem, kde to riziko, že se ten projekt nepovede a že ten nápad nebude úspěšný, je vysoké. Jako druhé specifikum tam bylo, jak ta banka získávala kapitál především formou dluhopisů, kde zvyšování úrokových sazeb pak působí protisměrně na cenu dluhopisů a to způsobí bance problémy,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.