Rumunský Brašov
Starobylý Brašov je druhým největším městem Rumunska a historickým klenotem Sedmihradska. Když maďarští králové ve 12. století povolali sasské kolonizátory, řada z nich se usadila právě u stezek vedoucích z Brašova do dalších transylvánských měst - Sibiu a Sighisoary.
V podmanivém kraji pod svahy karpatských hřebenů dodnes potomci německých starousedlíků žijí, a to přesto, že jejich řady v posledních desetiletích notně prořídly. Mnozí sedmihradští Sasové se totiž z ekonomických důvodů navrátili do Německa. Jejich kulturu dnes na mnoha místech připomínají pouze muzea nebo originální středověká architektura. Samotný Brašov si ovšem kosmopolitního ducha nadále uchovává.
Jedna z Brašovských legend praví, že když Krysař vyvedl děti z německého Hamelinu, zmizely pod zemí a vynořily se v Transylvánii. A mělo to být právě v Brašově kousek od hlavního náměstí. To už řadu staletí obklopují domy místních kupců a uprostřed stojí stará radnice, v níž dnes sídlí historické muzeum. Exponáty nás seznamují s cechy, které v minulosti vládly městu a scházely se v protilehlém Kupeckém paláci. Budova byla postavena ve stylu takzvané transylvánské renesance a dnes tu najdete výrobky tradičních řemesel. Na náměstí si však především všimnete gotického Černého kostela, jehož název odkazuje k požáru, který zanechal trvalé stopy na jeho vnějších zdech. Interiér chrámu je však zářivě bílý a navíc projasněný pestrobarevnými tureckými koberci. Hlavní architektonickou památkou rumunské čtvrti je kostel sv. Mikuláše, který byl prvním pravoslavným chrámem, který v Transylvánii postavili valašští vojvodové. Nalevo od kostela pak stojí první rumunská škola založená roku 1761. Dnes je v ní muzeum, mezi jehož exponáty patří i první rumunské učebnice, vytištěné v Brašově na konci 16. století.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
