Rozpad kosovských institucí

Její zaměstnanci, pracovali od konce bombardování Srbska letouny NATO, které ukončily masové vyhánění Albánců z provincie Miloševičovými vojsky, nosili uniformy podniku nazvaného Železnice Kosova. Tyto železnice alespoň částečně fungovaly, i když pod dozorem příslušníků mezinárodní správy OSN.

Úsek železnice probíhající severní části Kosova, tedy asi 60 kilometrů se nyní po devíti letech znovu připojil k železnicím Srbským, které zaměstnala jejich staronová firma. Těchto 60 kilometrů ale znemožňuje přepravu do jižních částí Kosova ovládaných Albánci. Jak zdůraznil s úsměvem na rtech Branislav Ristivojevič, spojení s kosovskými železnicemi bude možné jen tehdy, splní-li tamní vybavení a vozový park standardy, platné pro celé Srbsko. A to je podle mnoha v nedohlednu. Nyní se do lůna srbských železnic vrací alespoň těch zmíněných 60 kilometrů, procházejících Srby ovládaným severem Kosova, který přiléhá k vlastnímu Srbsku. I když generální ředitel Železnic Srbska Milanko Šarančič prohlásil, že je připraven jednat se Zvláštní správou OSN v Kosovu o pokračování nákladní přepravy, pokud bude s ohledem na koleje a pražce možná. A to může trvat měsíce. Přerušení dopravy totiž nařídilo vedení železnic poté, co 50 jejich zaměstnanců zabránilo odjezdu vlaku ze stanice Zvečan. Další otázkou je, jak dlouho budou železničáři vyjednávat. Dosavadní misi OSN v Kosovo má nahradit mise Evropské unie, nazvaná EULEX. A tu Srbové neuznávají stejně jako odtržení Kosova.

Pro obyvatelstvo srbské národnosti je bezpochyby mnohem nebezpečnější skutečnost, že z takzvaných Kosovských policejních sil začali dezertovat policisté srbské národnosti. Žádají aby byli z podřízenosti svého dosavadního veleni převedeni pod Mezinárodní policii OSN, od roku 1999 působící v Kosovu poté, co jeho území převzalo protektorát Světové společenství. Podobný pokus je o to nebezpečnější, že šlo policisty působící v srbských enklávách obklíčenými albánským etnikem.

Donedávna probělehradská představitelka Srbské národní rady Rada Trajkovičová konstatovala, že si premiér Vojislav Koštunica spolu se srbským ministrem pro Kosovo a Metohiji Slobodanam Samardžičem vedou svou vlastní politiku a krajany v Kosovu nechávají napospas jejich osudu. Prozatím dezertovalo 260 členů Kosovských policejních sil z celkem osmi stovek policistů srbské národnosti. Zmínění dezertéři jak už jsem řekl pocházejí z okolí Gračanice a Gnjilane, dvou srbských enkláv v albánské většině. Kosovské policejní síly byli doposud jedinou institucí, ve které mohlo Srbové legálně držet zbraň a kontrolovat bezpečnost svých krajanů v těchto enklávách. Srbové ale odevzdali zbraně a na protest opustili policejní stanici, kterou prakticky okamžitě obsadili právě Albánci. Všichni policejní dezertéři byli okamžitě suspendováni.

Kromě severního Kosova, kde působí policisté ze Srbska, protože nově vzniklá stát neuznávají. je pak pozitivním příkladem Štrpce, kosovské městečko na hranicích s Makedonií. Tamní velitel srbské části Kosovských policejních služeb a jeho 40 podřízených sdělili, že nesloží zbraně, aby nenechali své krajany napospas okolnímu nebezpečí. Nechtějí totiž dovolit, aby se jejich krajané museli z Kosova postupně vystěhovávat. A těch 260 policistů, kteří zatím dezertovali, bude snad vbrzku nahrazeno jejich kolegy z policie OSN.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .