Rozhodnutí o délce rodičovské by mělo být individuální, říká odborářka Žitníková. Její zkrácení je v zájmu dítěte a výhodné je i pro stát, míní ekonomka Zapletalová
V délce rodičovské dovolené je Česko se čtyřmi roky na prvním místě v Evropě. Podle Národní ekonomické rady vlády by její zkrácení o rok snížilo výdaje státu o 5 až 7 miliard ročně. „Rodičovská dovolená by měla zůstat ve stávajícím rozsahu. Jedná se i o zdravý vývoj dítěte,“ míní předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. „Bylo by dobré, kdyby stát sjednotil rodičovskou dovolenou na tři roky,“ říká ekonomka z CERGE-EI Lucie Zapletalová.
České výdaje na rodičovskou dovolenou patří k nejvyšším v rámci vyspělých zemí v Evropě. Debatu o zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku jako jednu z možností, jak ušetřit peníze ve státním rozpočtu, připustil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Čtěte také
Podle Žitníkové je problém daleko širší, protože se jedná také o zabezpečení péče o děti. „Česko na tom v této souvislosti není zrovna dobře a potom na tom není dobře finančně ani ta rodina. Protože když je tady málo zařízení, je péče o děti poměrně dost drahá. Spousta rodin, ani když se matka vrátí do pracovního poměru, na to nemá dostatek finančních prostředků,“ naznačuje Žitníková.
„Důležitý je ale především zájem dítěte. Aby maminka v jeho prvních letech života o něj pečovala, předávala mu základní jak sociální, tak i citové pouto. Prostě je důležité se na to dívat komplexně,“ dodává.
Podle Zapletalové je ale zkrácení rodičovské v zájmu dítěte. Poukazuje na závěry studie centra CERGE-EI , podle kterých školka už od tří let zvyšuje šanci, že dítě dosáhne lepšího vzdělání i zaměstnání než jeho vrstevník, který je doma o rok déle.
Jedno místo v mateřské škole generuje přínos do státního rozpočtu asi 10 tisíc čistého se zohledněnými náklady.
Lucie Zapletalová
„Je to závěr nejen našeho výzkumu, ale téměř všech výzkumů, která se na téma dělaly celosvětově. Ukazuje se, že věk tří let je vhodný pro to, aby děti načerpávaly sociální a komunikační dovednosti, ale i kognitivní v prostředí širšího vzdělávání, než je pobyt doma s matkou. Samozřejmě stát zkrácením rodičovské dovolené nenařizuje rodičům, jak dlouho mají být doma, jenom vysílá signál a nějakou vlastní podporu,“ vysvětluje.
Čtěte také
Zapletalová připomíná, že debata není o snižování částky rodičovského příspěvku, ale o době čerpání rodičovské dovolené.
„Rodičovský příspěvek je fixní částka, kterou rodiče mohou vyčerpat za dva nebo až za čtyři roky. Nemyslím si, že je reálné v současné situaci, aby se snižovala celková částka. Jde jenom o to, za jak dlouho ji rodiny mohou vyčerpat,“ zdůrazňuje.
Připomíná, že díky návratu matek na trh práce státu plynou odvody jak z daní, tak ze sociálního a zdravotního pojištění.
Je tady velká část žen, které jsou třeba samoživitelky, kdy 4. rok čerpání příspěvku řeší nějakým způsobem i jejich sociální situaci.
„Ve studii z roku 2016 autoři Klára Kalíšková, Daniel Münich a Filip Pertold spočítali, že jedno místo v mateřské škole generuje přínos do státního rozpočtu asi 10 tisíc čistého. A tam je zohledněný veškerý náklad na zřízení i provoz ‚školkového místa‘,“ vypočítává.
Individuální rozhodnutí
Problém s nedostatečnou kapacitou míst v jeslích a školkách se podle ní v současnosti týká zejména velkých měst. „Jsou to lokální problémy, které je možné řešit. A v tomto směru by stát měl být za prvé aktivnější a za druhé se zaměřit nejenom na budování klasických mateřských školek, ale i na odbourání různých byrokraticko-hygienických opatření, které brání tvorbě míst pro předškolní děti,“ načrtává.
Čtěte také
Žitníková s tím nesouhlasí. Nedostatek školek podle ní není jen lokální problém, ale kromě velkých měst se týká i odlehlých oblastí. „A co se týče byrokratických záležitostí, třeba hygienické a epidemiologické předpisy pro předškolní zařízení jsou strašně důležité. Máme je poměrně hodně přísné, ale proto, aby se děti rozvíjely zdravě, aby žily ve zdravém prostředí a aby to zařízení suplovalo péči v rodině.“
Rozhodnutí o délce rodičovské dovolené by podle ní mělo být na ženě a její rodině.
„Jestliže má žena možnost zabezpečit péči o dítě jiným způsobem, chce dobu čerpání rodičovského příspěvku zkrátit, má možnost si sama rozvrhnout, jak dlouho příspěvek bude čerpat. Ale pak je tady velká část žen, které jsou třeba samoživitelky nebo jsou ze sociálně slabších rodin, kdy čtvrtý rok čerpání příspěvku řeší nějakým způsobem i jejich sociální situaci. Nechala bych to na těch maminkách. Myslím si, že to máme nastavené dobře,“ konstatuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Ekonom Münich: Platíme ženy za to, aby byly doma a zkazily si kariéru
Pay gap je na debatním stole České republiky už nějakou dobu. Přesto jde o problém, který se stále nevyřešil. Jak by měly v této otázce postupovat firmy a stát?
-
Opřete se o školu i o mateřská centra, radí samoživitelům sociální kurátor Pavel Pěnkava
„Finanční pomoc od státu u nás hodně lidí pořád vnímá jako rozhazování peněz, přitom je zcela namístě a ve vyspělých státech už tenhle princip prevence dávno pochopili.“
-
Mateřská není dovolená. Mladé matky kromě stereotypu a dřiny trápí i nedostatek ocenění jejich práce
Mateřské a rodičovské se u nás stále říká dovolená. Běžný den matky nebo otce ale jako dovolená nevypadá. Je to sice jedna z nejvíc smysluplných činností vůbec, ale...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.